Článek
Firma byla podle podezření vyšetřovatelů ovládaná lidmi přímo z Ostravsko-opavské diecéze a zřejmě také osobami s vazbami na ministerstvo spravedlnosti. Právě šéf resortu nevýhodný nákup schválil.
Informace o soukromém mezičlánku v kontroverzním obchodu Právu potvrdil státní zástupce Ondřej Šmelhaus, který má kauzu na starosti. Ten už dříve kvůli nákupu bývalého semináře pro účely nakonec neuskutečněného zřízení detenčního ústavu obvinil bývalého šéfa Vězeňské služby Luďka Kulu a Pospíšilova ministerského náměstka Františka Steinera.
A právě v usnesení o zahájení exnáměstkova stíhání, které má Právo k dispozici, žalobce dosud neobjasněnou roli akciové společnosti Ústav Vidnava v celém obchodu zmiňuje jako neoprávněné obohacování.
Firma byla podle tohoto dokumentu „účelově založena k získání finančních prostředků ze státního rozpočtu“ a kromě lidí z biskupství byla ovládána i „nastrčenými osobami se vztahem na ministerstvo spravedlnosti“.
„Takové indicie tu skutečně jsou. Vše je předmětem důkladného prověřování,“ řekl k tomu Právu Šmelhaus s tím, že pozornost vyšetřovatelé věnují i možnému umělému navýšení ceny.
Sám Pospíšil Právu řekl, že o změně majitele vytipovaného objektu se dozvěděl až na konci roku 2007, kvůli čemuž vyhodil šéfa ministerských investic, a že v té době někteří zástupci Vězeňské služby i samotného ministerstva uvažovali o zřízení detenčního ústavu v soukromém objektu formou partnerství.
„Takový projekt jsem považoval za ekonomicky nevýhodný pro stát a z hlediska vnitřní bezpečnosti země za nevhodný. Nedokáži si představit, že stovky pachatelů závažné trestné činnosti budou umístěny v soukromém objektu,“ uvedl Pospíšil s tím, že takovou představu tehdy odmítl.
Pospíšil: Firma je netransparentní
Firmu Ústav Vidnava ministr označil za netransparentní a odmítl, že by kohokoliv z jejích orgánů znal.
Za společnost, která se později přejmenovala na B.A.W.R., a. s., vystupuje coby předseda představenstva Rudolf Škalda, toho se ale Právu nepodařilo kontaktovat.
Ve firmě pak figuruje například vedoucí správy majetku Ostravsko-opavské diecéze Zdeněk Miketa nebo ekonomka biskupství Marta Hrušková.
Právní zástupce biskupství Roman Krakovka Právu potvrdil, že o objekt projevil zájem soukromý investor, který ho chtěl na vlastní náklady rekonstruovat s tím, že náklady na opravu by posléze postupně splácel stát.
„Z informací, které má Biskupství ostravsko-opavské k dispozici, lze vyloučit, že by se na tomto obchodu někdo neoprávněně obohatil,“ uvedl Krakovka.
Původní plán ale Pospíšil na přelomu let 2007 a 2008 zarazil a Vězeňské službě podle svých slov doporučil, aby objekt buď pustila ze zřetele, nebo odkoupila maximálně za stejnou cenu, za jakou ho akciová společnost dříve od církve získala, tedy za 29 miliónů. „Tedy tak, aby státu nemohla vzniknout škoda. A tak se i stalo, cena zůstala při obou prodejích stejná,“ poznamenal Pospíšil.
Jenže podle státního zástupce škoda státu i tak vznikla, a to právě ve výši 29 miliónů. O koupi zchátralého objektu totiž bylo rozhodnuto i přesto, že na něj v rozpočtu nebyly peníze a detenční ústav v něm navíc dodnes nevznikl.
Kula i Steiner, kterým teď za jejich angažmá v kauze hrozí až deset let vězení, stejně jako Pospíšil jakékoliv pochybení odmítají.
V samotné Vidnavě v uplynulých dnech začaly podle mluvčí Vězeňské služby Markéty Prunerové práce na budování nové věznice lehčího typu. Prostory by se podle ní měly připravit pro zahájení stavebních prací.