Právě tamní senát uznal předloni v dubnu pražského podnikatele vinným z toho, že v říjnu 2008 v pražském baru Monarch zastřelil po skončení křtu knihy tehdejšího šéfa ČSSD Jiřího Paroubka třemi ranami do hrudi Kočku mladšího.

Přestože Ďuričko tvrdil, že jednal v sebeobraně po předchozím fyzickém útoku Kočky a ze strachu o život svůj i tehdy těhotné přítelkyně, městský a poté ani vrchní, Nejvyšší i Ústavní soud jeho verzi neuvěřily a majitel pražského hotelu Axa skončil s trestem za mřížemi a musel zaplatit rodině zemřelého odškodné půldruhého miliónu korun.

V nynějším návrhu se opírá o nové důkazy v podobě dvou posudků znalců ze soudního lékařství i dalších dvou expertů na psychiatrii a klinickou psychologii včetně známé kapacity v tomto oboru Karla Netíka.

Ďuričkovo jednání nemělo útočný charakterKarel Hynek, psychiatr

Nové posudky už přitom Ďuričko požadoval u prvního hlavního líčení, ale soud je označil za nadbytečné. V prvním z nich, který pro něj nyní vypracoval soudní lékař Miroslav Hirt z Masarykovy univerzity v Brně, znalec uvádí, že Ďuričko utrpěl po úderech Kočky zranění vážnější než zcela lehká.

Z hlediska soudního lékařství je podle něj nutné považovat každý útok na hlavu za „potenciálně život ohrožující“. Hirt si myslí, že to mohlo ovlivnit i Ďuričkovu následnou schopnost vnímání a ovládání.

Kočka použil velkou sílu

Také druhý z odborníků na soudní lékařství, Svatopluk Loyka z Univerzity Palackého v Olomouci, míní, že Kočkovy údery předcházející střelbě byly větší síly, než tvrdí odsuzující rozsudek, a svědčí o tom prý i fakt, že Ďuričko po útoku upadl a měl rozsáhlý hematom v oblasti hýždí i roztržený ret a tekla mu krev z nosu.

Třetí z odborníků, psychiatr Karel Hynek z Univerzity Karlovy v Praze, zase v posudku odmítl tvrzení původní znalkyně, že by Ďuričko trpěl nějakou emočně nestabilní poruchou, ani prý nemá žádnou poruchu osobnosti.

„Motiv trestného činu nevycházel z duševní poruchy odsouzeného, byl spáchán zkratkovitým způsobem, nebyl předem plánovaný, posuzovaný jej nikterak nepřipravoval,“ poznamenal v posudku Hynek.

Znalci: Bál se o život

Ďuričko podle něj při střelbě prožíval ohrožení svoje i těhotné přítelkyně, přecenil ho a střílel bez rozmyslu. „Jeho jednání nemělo útočný charakter,“ konstatoval znalec.

Hynkova slova takřka ve všem podtrhuje i znalec Netík. „Velmi pravděpodobně (u Ďurička) dominovala potřeba odvrátit hrozící újmu,“ napsal Netík, který míní, že šance na resocializaci odsouzeného je příznivá.

„Odsouzený je přesvědčen, že výše uvedená zjištění mají zcela nepochybně vliv na správnost výroku o jeho vině, jelikož zpochybňují usvědčující důkazy z původního řízení a obsahují nové skutečnosti, které mohou odůvodnit příznivější rozhodnutí pro odsouzeného,“ poznamenal v návrhu na obnovu Ďuričkův obhájce Rybář.

Zároveň odkázal na dřívější nálezy Ústavního soudu, podle nichž lze znalecké posudky považovat za nový důkaz vhodný k obnově řízení.