Článek
Není žádnou novinkou, že íránský politický režim má řadu zvláštností. Jedná se do značné míry o stát ovládaný islámem a jeho duchovními. To by v zásadě nevadilo, ať si žijí doma podle islámských zákonů. Ale Írán je zároveň známý podporou různých islamistických teroristů po celém světě. Za hlavního nepřítele stále považuje Izrael, přičemž zároveň tento stát právně neuznává. Uvedený rozpor Íráncům kupodivu nevadí.
Dohody mezi Íránem a státy reprezentujícími signatáře smlouvy o nešíření jaderných zbraní jsou sice velkým pokrokem, ale mají jeden háček. Íránské strategické zbraně, tedy především rakety a rovněž vývoj jaderných zbraní nejsou pod kontrolou armády, tedy státu a jeho parlamentu, ale takzvaných revolučních gard. Jedná se o islamistickou profesionální ozbrojenou formaci, která má několik divizí a lepší výzbroj než armáda. V podstatě se jedná o gardu, která udržuje u moci klany islámského duchovenstva. Specialisté působí i v zahraničí, především jako poradci islamistických extrémistů a teroristů.
Íránská armáda se stále modernizuje. Již v současnosti je však schopna napadnout bezpilotními letouny i evropské země. Jak uvedla nedávno v televizi ředitelka SÚJB (Státní úřad pro jadernou bezpečnost České republiky) paní Drábová, veškeré dohody v oblasti jaderného odzbrojení jsou založeny na důvěře a nelze vyloučit snahu o jejich porušování. V případě islamistického Íránu s islámským právním systémem korán něco takového nejen umožňuje, ale přímo přikazuje v rámci povinnosti obrany a šíření víry.
Írán se zatím nemůže postavit státům NATO, především z důvodu neschopnosti dostatečně efektivní obrany vůči leteckým útokům. Důvodem je zastaralé letectvo a protiletecká obrana. Výrobu zbraní hromadného ničení, ať již chemických, biologických, ale v určitém časovém horizontu ani jaderných nelze v Íránu zcela vyloučit. Snaha o napadení Izraele není dlouhodobě žádnou novinkou. Nelze přehlédnout ani nepřátelství k dalším okolním státům. Proto nelze vyloučit ani možnost vojenského střetu se signatáři dohod o nešíření jaderných zbraní. Posílení íránské protiletadlové a protiraketové obrany by vedlo ke zbytečným ztrátám. Rusko, stejně jako USA se rovněž oficiálně zavázaly ke garanci bezpečnosti Izraele. Hlavním oficiálně deklarovaným nepřítelem Íránu je právě Izrael.
Martin Koller
Diplomat a podplukovník v záloze. Vystudoval Vysokou vojenskou velitelsko-technickou školu v Martině a také Filosofickou fakultu University Karlovy. V armádě působil jako výzbrojní náčelník a také technický analytik.
V roce 1993 odešel do civilu a pracoval jako obchodní rada a charge d’affair na misi v Kuvajtu a Iráku. Později působil jako analytik na ministerstvu obrany.
Je autorem několika publikací s armádní tematikou, podílel se na založení prezentační akce české armády Bahna.
Z výše uvedených důvodů lze případný prodej protiletadlového a protiraketového systému S-300 z Ruska do Íránu hodnotit jako problematický a destabilizační krok z hlediska bezpečnosti celé blízkovýchodní oblasti.