Článek
Už po Obamově prvním zvolení jsem napsal, že Obama nejen nebude během svého prezidentství schopen nikdy překonat onen téměř neuvěřitelný zápis do historie v podobě zvolení prvního černošského prezidenta, ale že tento politický zázrak vyvolá vlnu zcela nereálných očekávání. Vždyť politik, který navzdory všem očekáváním dokázal prorazit skrze zeď staletých rasových předsudků, musí přece dokázat všechno, co si usmyslí!
Reálná politika, v níž Obama musel trpět cílené zmrazování nebo přímo odmítání většiny svých iniciativ ze strany Kongresu, v jehož Sněmovně reprezentantů měli většinu republikáni, se pak zákonitě jevila v zrcadle jím již dosaženého historického průlomu jako ještě více nemohoucí, než ve skutečnosti byla.
Lze přitom argumentovat, že Obama svým způsobem hned po svém nástupu do funkce pomohl zachránit nejen USA, ale i zbytek světa od globální finanční katastrofy. Když se podíváme na jeho kroky v době vrcholící finanční krize, někdy v první polovině roku 2009, je jasné, že si počínal v podstatě správně. Stačilo přitom jedno špatné rozhodnutí, a celý globální finanční systém se mohl zhroutit.
Co na tom, že tuto vpravdě globální finanční krizi, jejíž hlavní řešení se muselo najít především v USA, Obama zdědil? Historie se o takových zásadních věcech obvykle píše až s odstupem času, a než se napíše, má navrch dobový mediální provoz. A ten očekával, že si Obama, který dokázal porazit svým zvolením hotový Mount Everest staletých předsudků, snadno poradí kupříkladu se zákopovou politickou válkou, kterou republikáni proti němu vedli pod zhoubným vlivem Tea Party v Kongresu.
Málokdo chce dnes také přiznat, že řada útoků na Obamu z řad republikánů měla rasový podtext. I proto je druhým největším Obamovým úspěchem, že byl znovu zvolen. Většina Američanů totiž pochopila, o co jde. Ač jistě i mnozí z těch, co ho v druhé prezidentské volbě nakonec podpořili, očekávali od Obamy mnohem víc v reálné každodenní politice, pochopili, že pokud by Obama neobhájil svoje prezidentství v roce 2012, zvítězil by latentně přítomný diskurz americké pravice, že zvolit si černošského prezidenta byla chyba.
Historie jistě jednou poukáže na to, že řada Obamových reformních iniciativ ztroskotala nejen proto, že je republikáni považovali za příliš levicové, ale také proto, že část republikánské pravice černošského prezidenta prostě nikdy nepřijala. Dělala a nadále dělá vše pro to, aby se Obama ukázal jako historický Omyl.
Jiří Pehe
Politický analytik a spisovatel. Zaměřuje se především na dění ve střední a východní Evropě.
Dva roky působil jako ředitel politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla.
V současnosti je ředitelem New York University v Praze a vede Pražský institut pro demokracii, ekonomii a kulturu Newyorské university (PIDEC).
Historie, dá se argumentovat, ale spíše ukáže, že Obama nebyl neúspěšný ani v reálné politice. Jistě mohl být rozhodnější v některých mezinárodních krizích, jistě mohl přistupovat méně akademicky k některým domácím reformám. Ale až se zváží hloubka ekonomické krize, v níž zemi (a svět) převzal, a to vše se dá do kontextu toho, v jakém stavu Ameriku předal svému nástupci, bude i jeho reálný politický přínos hodnocen o poznání pozitivněji.