Snímek působí velmi harmonicky. Malá holčička se bije pěstičkami do prsou, zatímco vedle ní sedí ohromná gorila nížinná a pojídá kiwi. Malá Tansy ji pak hladí po hlavě a opice ji popadne, jako by to bylo její mládě. Ne všichni to ale vidí tak idylicky.

„Je to naše rodinné video. Nezáleží mi na tom, že mě budou kritizovat. Pokud ukážeme miliónům lidí, jak jsou tato zvířata něžná, vznešená a nádherná, pak tím gorilám prokážeme velkou službu. Za to ta kritika stojí,“ řekl dvaapadesátiletý Aspinall.

V tom s ním souhlasí i jeho dnes třiadvacetiletá dcera, která právě dokončila studium na univerzitě v Bristolu. „Nepamatuji se na tento konkrétní případ, ale mám v paměti, jak jsem si s gorilami hrála. Nemám z nich strach, jaký lidé normálně mívají. Cítím z nich lásku a vřelost. Ze všech zvířat je mám nejraději. Pamatuji se, že byly tak laskavé, že se o mě staraly, jako kdybych byla jedním z jejich mláďat.“

Peníze na útulek vyhrál dědeček gambler

Malá Tansy se zvířaty vyrůstala pod jednou střechou. Její dědeček John Aspinall byl gambler a po jedné úspěšné noci koupil sídlo v Kentu. Otec Damian ho pak brzy zaplnil tygry, vlky a gorilami. Také si tam z dřívějšího londýnského bytu přestěhoval leoparda nebo medvěda ušatého. Poté, co se zvířata přemístila ven, vznikl tam park pro divokou zvěř.

Aspinallova nadace se snaží navracet do přírody zvířata držená v zajetí. V současnosti se stará o nejvíce živočichů ze všech podobných organizací v Evropě. Zvěř vypouští do rezervací v Kongu a Gabunu, kde společnost vlastní milióny akrů půdy.

Zvířata také zabíjela

V minulosti ale došlo v parku také k několika útokům na člověka. Například v roce 1980 tygřice Zeya zabila dva chovatele, o 14 let později tygr sibiřský smrtelně poranil hlavního ošetřovatele. V roce 1989 zase šimpanz v dalším z Aspinallovým parků utrhl ruku dvouletému chlapci, který ji strčil do klece a chtěl si ho pohladit.

Smrtelný útok gorily na člověka však zatím nebyl registrován nikde.