Na počátku cesty, jejímž vyvrcholením byl vynález telefonu, stála snaha o zvýšení přenosové rychlosti telegrafu. Ten umožňoval posílat v jeden okamžik pouze jednu depeši, a to bylo v době narůstajícího zájmu o telegrafii žalostně málo. Bell se proto pokoušel sestrojit přístroj, který nazýval "harmonický telegraf".

Právě při práci na vylepšeném telegrafickém aparátu přišel Bell zcela náhodou na důležitý objev. Když Watson jednoho dne nezáměrně rozvibroval jeden z pružných kovových jazýčků telegrafu, přenesl se vzniklý tón prostřednictvím vodičů na obdobný přístroj na druhém konci linky. Zvlášť pozoruhodné bylo, že oba přístroje byly v dané chvíli odpojeny od přívodu elektřiny.

Graham Bell

Graham Bell

FOTO: Profimedia.cz

Jak Bell po řadě experimentů zjistil, příčinou záhadného jevu byl slabý elektrický proud, který jazýček indukoval svým kmitáním v blízkosti magnetu. Je-li možné přenášet tón, proč ne rovnou lidský hlas, napadlo Bella. Od toho dne, 2. července 1875, se zcela soustředil na jediné - sestrojit aparát schopný přenášet řeč na dálku prostřednictvím vodičů.

Práce na vynálezu si vyžádala několik měsíců. Konečně 14. února 1876 podal Bell žádost o patentování svého přístroje. Bylo to za příslovečných pět minut 12, neboť jen o několik hodin později dorazil do téhož úřadu jiný vynálezce, jistý Elisha Grey, který se domáhal uznání svého, jak se domníval, unikátního nápadu - telefonu. Z nevídané situace nakonec vyšel vítězně Bell, který 7. března 1876 získal patent číslo 174 465, podle všeho jeden z nejvýnosnějších v historii.