Strop platí pro všechny paušální výdaje

Od loňského roku došlo už u všech druhů paušálních výdajů k zastropování částek, nad které nemůžete žádné paušální výdaje uplatnit.

Dostihlo to tedy i ty, kteří mají paušál 80 procent nebo 60 procent. Při stanovení maximální částky výdajů se ve všech případech vychází z mezního příjmu dva milióny korun.

Například 80 procent ze dvou miliónů je 1,6 miliónu korun. To neznamená, že paušální výdaje nesmíte použít, jestliže jste pokořili u příjmů za rok dvoumiliónovou hranici. Pokud vám ovšem nevadí, že s rostoucím příjmem nad dva milióny korun klesají procenta výdajů stanovených paušální částkou.

Například jste instalatér a měl jste příjmy 2,6 miliónu korun. Pro instalatéra platí 80procentní výdaje. To by dělalo 2,08 miliónu korun. Vy si však můžete uplatnit maximálně 1,6 miliónu korun, což dělá necelých 62 procent.

Jaké jsou paušální výdaje u jednotlivých profesí
Druh příjmůPaušální výdaje v procentech
Max. výše v korunách
Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství podle § 7 zákona o daních z příjmů (zemědělský podnikatel) i § 10 zákona (zemědělský „nepodnikatel“)80
1,6 mil.
Příjmy z živnostenského podnikání řemeslného80
1,6 mil.
Příjmy z živnostenského podnikání kromě řemeslného60
1,2 mil
Příjmy z jiného podnikání než ze zemědělské výroby a než z živnostenského podnikání, například advokáti, lékaři, daňoví poradci, notáři, pojišťovací agenti, provozovatelé FVE, znalci, tlumočníci, zprostředkovatelé kolektivních sporů, insolvenční správci, příjmy z nezávislého povolání40
800 tis.
Příjmy podle autorského zákona, příjmy z užití práv z průmyslového vlastnictví40
800 tis.
Příjmy z nájmu majetku zařazeného v obchodním majetku (tj. poplatník s příjmy dle § 7 zákona, vede podvojné účetnictví, ale rozhodne se pro paušál)30
600 tis.
Příjmy z nájmu (§ 9 zákona)30
600 tis.

Uplatnění paušálních výdajů je vázáno na omezující podmínku. Jestliže uplatníte výdaje v procentní výši k příjmům ze samostatné činnosti nebo z nájmu a součet dílčích základů daně, u nichž byly tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 procent celkového základu daně, přijdete o daňové zvýhodnění na děti (ročně na první dítě 13 404 korun, na druhé dítě 25 804 korun a na třetí a každé další dítě 17 004 korun) a o roční slevu na manželku ve výši 24 840 korun.

Pokud máte výlučně příjmy podle § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů, tak uvedené úlevy v každém případě ztrácíte.

Autorské honoráře se daní postaru

Za rok 2014 jste měli možnost po skončení roku zahrnout v daňovém přiznání do celkového základu daně i autorské honoráře zdaněné srážkovou daní (obdobně jako u dohod o provedení práce do 10 tisíc korun). K těmto příjmům jste tak mohli dostat daňové výdaje buď skutečné, nebo bez prokazování paušální ve výši 40 procent.

Daň sraženou z autorských honorářů jste si pak započítali na celoroční daňovou povinnost na základě potvrzení vystaveného plátcem.

Tento postup však byl jen krátkou roční epizodou. Od 1. ledna 2015 je autorský honorář, který nepřesahuje v kalendářním měsíci od jednoho plátce 10 tisíc korun, samostatným základem daně pro srážkovou daň 15 procent jen tehdy, půjde-li o příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize.

Právní úprava se tak vrací ke stavu, jaký tu byl do roku 2013, s výjimkou limitu 10 tisíc korun (tehdy byl nižší, sedm tisíc korun). Za rok 2015 je třeba znovu zdaňovat klasicky v přiznání například příjmy za neperiodické publikace jako jiné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti bez ohledu na výši honoráře.

Oznámení osvobozených příjmů

V rámci boje proti daňovým únikům zavedl zákon o daních z příjmů od 1. ledna 2015 v § 38v novou povinnost. Pokud jste obdrželi příjem, který je od daně z příjmů fyzických osob osvobozen a je vyšší než pět miliónů korun, musíte tuto skutečnost oznámit správci daně do konce lhůty pro podání daňového přiznání, tedy za loňský rok do 1. dubna 2016.

Limit se posuzuje za jednotlivý příjem samostatně. Plyne-li osvobozený příjem do společného jmění manželů, oznámí ho jeden z manželů.

Forma oznámení není předepsána. Stačí tedy například obyčejný dopis, kde však uvedete: výši příjmu, popis okolností nabytí příjmu (čeho se příjem týká) a datum, kdy příjem vznikl.

V praxi se může jednat například o movité věci jako o zlato, drahé kovy, šperky, starožitnosti, obrazy a další předměty či sbírky vyšší hodnoty. Tato povinnost se naopak nevztahuje na příjem, o němž může údaje správce daně zjistit z rejstříků či evidencí, do kterých má přístup a které zveřejní na úřední desce.

Podle sdělení Generálního finančního ředitelství je takovou přístupnou evidencí katastr nemovitostí ČR.

Za nesplnění oznamovací povinnosti hrozí pokuta. Ta je stanovena procentem z částky neoznámeného příjmu v závislosti na tom, kdy a za jakých okolností poplatník povinnost splnil nebo byl přinucen dodatečně splnit.

Odečet na životní pojištění bez výběrů

Podmínky pro možnost odečtu zaplaceného pojistného na soukromé životní pojištění do roční výše 12 tisíc korun se zpřísnily jak pro zaměstnance, tak pro ty, kdo podávají přiznání.

Nic se nezměnilo na tom, že platí takzvané podmínky „2 × 60“, tj. sjednání výplaty pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne pojištěný věku 60 let.

Od roku 2015 nesmí být vedle toho nově podle podmínek pojistné smlouvy umožněna ani výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy. To znamená, abyste si mohli částku zaplaceného pojistného odečítat od základu daně, nesmíte během trvání pojistné smlouvy průběžně finanční prostředky vybírat.

Pojistné smlouvy uzavřené do konce roku 2014 bylo možno upravit nejpozději do 1. dubna 2015. A to například uzavřením odpovídajícího dodatku, podle kterého již nelze jiný příjem, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, počínaje rokem 2015 vyplácet.

Pojišťovny tyto dodatky zasílaly. Pokud jste tak učinili, má se za to, že nově nastavená podmínka byla splněna od počátku roku 2015. Jestliže naopak preferujete zachování možnosti předčasných výběrů prostředků, daňovou úlevu si už za rok 2015 nemůžete uplatnit.

Příležitostné dary do 15 tisíc

Zákon od 1. ledna 2015 upřesnil jak postupovat při posuzování limitu pro osvobození příležitostně nabytých bezúplatných příjmů (darů). Od daně z příjmů jsou osvobozeny tehdy, pokud jejich úhrn od téhož poplatníka ve zdaňovacím období nepřevyšuje částku do 15 tisíc korun.

Čili nejprve sečtete hodnotu darů od jednoho dárce a tu porovnáte s uvedeným limitem. Stejně tak u dalšího, případně dalších dárců. Hodnota darů od více dárců se nesčítá.