Článek
Podle průzkumu chtělo v říjnu do druhého pilíře vstoupit jen 1,8 procenta respondentů. Dalších necelých sedm procent lidí je tomu zatím nakloněno, ale stále si nejsou jisti. Proti tomu 11,5 procenta dotázaných se spořením ve fondech na úkor odvodů do státního průběžného pilíře spíše nepočítá a 63,3 procenta lidí je jasně proti.
Větší zájem o spoření na důchod je podle průzkumu ve městech nežli na venkově, muži i ženy mají přitom téměř shodné preference.
„Zájem o druhý pilíř je prozatím vlažný, vyplatí se jen lidem, kteří mají nadstandardní příjmy nebo mají do důchodu daleko. Obě tyto podmínky však splňuje jen málokdo,“ uvedl hlavní analytik společnosti AWD Tomáš Rampula.
„Podzimní prezidentské veto, nízká obliba vládní politiky vyjádřená v krajských volbách a nejasnosti okolo dalšího vývoje jednání ve Sněmovně ještě snížily zájem lidí o druhý pilíř,“ dodal.
Vstup do druhého, soukromého důchodového pilíře má být podle plánů vlády možný od 1. ledna 2013, a to pro všechny osoby starší 18 let, které ještě nepobírají důchod. Lidé starší 35 let (podle věku k 1. lednu 2013) to mají mít možnost udělat jen do 1. července 2013, mladší pak nejpozději do konce kalendářního roku, ve kterém dosáhnou 35 let.
Rozjezd pilíře se může zpozdit o rok
O důchodové reformě včetně spuštění termínu druhého pilíře však ještě musí jednat Sněmovna. Rozjezd hlavní části vládní reformy penzí totiž minimálně přibrzdil prezident Václav Klaus, když v září vetoval klíčovou technickou normu, která má umožnit spuštění druhého pilíře od ledna 2013.
„Spuštění reformy je hazardem s důvěrou občanů, hazardem se stabilitou důchodového systému a hazardem s veřejnými i soukromými financemi,“ zdůvodnil tehdy Klaus své rozhodnutí vrátit zákon Sněmovně s tím, že je zapotřebí širší společenské shody a vadí mu i načasování reformy v době ekonomického propadu.
V případě krachu při pokusu o přehlasování prezidentského veta není podle informací Práva z ministerstva práce vyloučeno, že by mohlo dojít k odkladu startu fondového pilíře o jeden rok.
Lidé mají mít v rámci druhého důchodového pilíře možnost převést si do soukromého penzijního fondu tři procenta z hrubého platu, která by jinak odvedli do průběžného systému. K nim budou ale muset připojit další dvě procenta ze své hrubé mzdy. Rozhodnutí má být neodvolatelné a nezvratné. Výnosy pro účastníky přitom nejsou nijak zaručeny.
Teprve případné přehlasování prezidentského věta ve Sněmovně a tedy definitivní schválení penzijní reformy by podle Rampuly mělo odstartovat marketingové kampaně nových penzijní společností.
Otázkou však podle analytiků je, kolik lidí by jejich lákání nakonec vyslyšelo. Z propočtů samotného ministerstva práce na jeho webových stránkách totiž mj. vyplývá, že velkou část peněz naspořených v privátních fondech si průměrný účastník druhého pilíře v důchodu vůbec neužije.