Hlavní obsah

Počet Čechů, po nichž nezbylo ani na pohřeb, se rapidně zvýšil

Právo, Jindřich Ginter

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Čechů, kteří zemřeli tak chudí, že po nich nezbylo ani na vlastní pohřeb, a nemají žádné příbuzné či se k nim nehlásí, prudce přibývá. Obce, respektive stát tak musí rok co rok vynakládat stále více peněz na jejich pohřbívání. Tzv. sociální pohřeb je žehem a popel je rozptýlen na rozptylové loučce.

Foto: Profimedia.cz

Ilustrační foto

Článek

I když čísla nejsou kompletní, protože přesné statistiky neexistují, vychází z nich alarmující dynamika. Zatímco v roce 2007 ministerstvo pro místní rozvoj vyplatilo za 140 pohřbených bez dědiců 849 tisíc korun, v roce 2009 to bylo za 410 osob 2,5 miliónu korun a loni již stát refundoval obcím 5,8 miliónu korun za více než 900 lidí, kteří zemřeli bez prostředků a osamoceni.

Vyplývá to ze studie problematiky sociálních pohřbů od Tomáše Kotrlého z ministerstva pro místní rozvoj, kterou zveřejnil právnický a sociologický měsíčník Rodinné listy.

„Přitom se nejedná výlučně o osoby žijící před smrtí v zaopatření ústavů, vězněných, nesvéprávných, nezletilých či bez stálého příjmu a bydliště,“ napsal Kotrlý.

Podle něj často nepohřbíváme zesnulé, kteří byli plně zapojeni do pracovního života, ale umírali v anonymitě velkoměsta bez zájmu příbuzných. „Nebo jde o lidi, kteří během svého života rozdali vše, co vlastnili. V době úmrtí byli již zcela nemajetní,“ dodal Kotrlý.

Jde zjevně jen o zlomek skutečnosti, neboť výdaje z veřejných rozpočtů na tyto pohřby jsou v Česku mnohonásobně vyšší, ale centrálně se nesledují. „I přes nedostatek konkrétních dat je při sledování sjednávání pohřbení ze strany obce v mezinárodním kontextu zřejmé, že míra rozšíření pohřbů na obecní útraty je v České republice jedna z nejvyšších na světě,“ popisuje v širších souvislostech Kotrlý.

Chybí prováděcí právní předpis

Kritizuje, že MMR až do roku 2010 na svých stránkách nemělo ani zmínku o tom, že obce mají právo žádat o refundaci nákladů na sociální pohřeb a jaké musí mít žádost parametry. „Většina menších obcí toto své právo během 11 let účinnosti zákona o pohřebnictví dosud nevyužila,“ upozorňuje Kotrlý.

Chybí prováděcí právní předpis, který by stanovil, jakou formu žádost má mít a za jakých podmínek bude vyřízena kladně. „Stává se, že žádost obce o refundaci nákladů za pohřbení mrtvě narozeného dítěte, které nemá dědiců, je vyřízena záporně, zatímco žádost obce o refundaci nákladů za pohřbení cizince, který má dědice, je vyslyšena kladně,“ tvrdí Kotrlý.

Připomíná, že lidé nevědí, že pokud jakákoli fyzická nebo právnická osoba vypravuje mrtvě narozenému dítěti pohřeb, má právní nárok na pohřebné ve výši pěti tisíc korun.

Podle statistiků se v pásmu příjmové chudoby nachází téměř milión Čechů, tedy každý desátý. Chudoba má dopad do pohřebnictví, tedy do toho, že za chudé musí jejich pohřbení platit obce, které si některé náklady mohou nechat refundovat od státu.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám