Článek
„Soudní spory vedené věřiteli proti dědicům jsou běžné. Dědic sice odpovídá za dluhy zůstavitele do výše ceny nabyté pozůstalosti, ale věřitelé se mohou domáhat uspokojení pohledávek i z vlastního majetku dědice,“ řekla Právu soudkyně Šárka Hájková.
Dědictví můžete odmítnout do měsíce od soudem zahájeného řízení, jenže o dluzích zemřelého nemusíte vědět, přičemž věřitelé za zemřelým mohou dluhy nárokovat i později.
Narůstající množství předlužených dědictví potvrzuje rovněž Česká daňová správa a označuje to jako jeden z důvodů daňových nedoplatků. „V praxi se často stává, že je dědictví předluženo, tedy pasiva jsou vyšší než aktiva,“ potvrdil Právu právník Peter Beňo.
Podle soudkyně Hájkové „může věřitel žalobu proti dědici podat dokonce i tehdy, když jeho pohledávka nebyla projednávána v dědickém řízení a dědic se o její existenci dozví třeba až ze samotného žalobního návrhu.“
„V zásadě platí, že se po zůstaviteli dědí nejen majetek, ale i dluhy,“ potvrdila Právu advokátní kancelář Veroniky Nedbalové.
Rozhodnutí nelze změnit ani kouskovat
„Dědictví lze odmítnout i bez udání důvodu. Prohlášení o přijmutí či odvolání dědictví ale už nemůže později odvolat a vztahuje se na celé dědictví,“ dodala Hájková. Ten, kdo odmítne, už nemůže dědit, i kdyby později vyšel najevo další majetek.
Zároveň ten, kdo dědictví nejdéle do měsíce ode dne, kdy byl soudem vyrozuměn, neodmítne, přebírá nejen aktiva, ale odpovídá i za dluhy zůstavitele (zemřelého). „A není rozhodné, zda či v jakém rozsahu o dluzích věděl,“ zdůraznila Hájková.
Prohlášení o odmítnutí nebo přijetí dědictví podle ní totiž „není ze zákona podmíněno povědomím dědice o tom, co do dědictví spadá, a je jen na něm, zda si informace obstará“.
I advokáti Právu potvrdili, že i když dědictví po zemřelém přijmu, ale až dodatečně se dozvím, že měl ještě dluh, tak ho budu muset zřejmě uhradit, byť jsem o něm neměl tušení.
„Současně s přihlášením pohledávky do dědického řízení má věřitel možnost podat žalobu o zaplacení jeho dluhu proti neznámým dědicům. Soud řízení přeruší a v řízení bude pokračovat až v okamžiku, kdy budou známí dědicové,“ dodala advokátka Nedbalová.
Občanský zákoník dědicům přitvrdí
Nový občanský zákoník navíc na dědice přitvrzuje, neboť povinnost uhradit dluhy přenáší za určitých podmínek na dědice v plném rozsahu, nikoli jen do výše ceny nabytého dědictví.
Z rozhodnutí Nejvyššího soudu navíc dále vyplývá, že dědici jsou povinni hradit z dluhů po svých zemřelých příbuzných také úroky z prodlení již od doby prodlení zůstavitele až do zaplacení tohoto dluhu.
„Samo dědické řízení nemá na běh úroků z prodlení žádný vliv, tedy jejich běh nestaví ani nepřerušuje, úroky se tak bez přerušení načítají od prvotního zůstavitelova prodlení až do zaplacení,“ konstatuje advokátní kancelář Nedbalové.
V praxi se může stát, že nakonec musíte v dědictví stejně více platit, než jste získali. Hodnota dědictví, od níž se odvíjí to, do jaké míry mohou být uspokojeni věřitelé za zemřelým, se totiž určuje na základě ceny určené odbornými odhadci. Jejich cifra se od reality může značně lišit.
„Získali jsme po matce šperky. Odhadce je vyčíslil na půl miliónu korun a z toho si také napočítal procentuální odměnu. Jenže pak jsme byli rádi, že jsme je vůbec prodali za pětinu této částky. Hodnota dědictví se ale oficiálně počítala, jako by šperky byly za půl miliónu,“ potvrdil Právu čtenář Jiří N. z jižní Moravy.