Článek
Jenom loni sepsali exekutoři podle prezidentky Exekutorské komory Jany Tvrdkové bezmála dvacet pět tisíc zápisů.
„Soudní exekutoři se vedle své hlavní činnosti, to znamená provádění exekucí, také podstatným způsobem podílejí na relativně snadné možnosti věřitele, jak získat exekuční titul prostřednictvím sepisů exekutorských zápisů s doložkou přímé vykonatelnosti,“ potvrdila Tvrdková.
Pokud totiž tento zápis není uzavřen a dlužník splátky nehradí, musí věřitel podat žalobu a s ní předložit veškeré doklady, soud následně posoudí oprávněnost pohledávky, především to, zda je řádně doložena, a teprve poté mohou nastoupit exekutorští vykonavatelé.
„Exekutorský zápis je veřejnou listinou, a proto jsou stanoveny poměrně přísné náležitosti, které v něm musí být uvedeny. Obsahuje de facto uznání dluhu ze strany dlužníka a výslovný souhlas s tím, aby v případě, že závazek dle zápisu nebude plněn, mohl být přímo podle zápisu podán návrh na nařízení exekuce,“ řekl Právu Radovan Bajgar z Exekutorského úřadu v Přerově, jednoho z nejvýkonnějších v ČR.
Polovina situaci nezvládne
Zajímavé je, že zhruba polovina dlužníků, kteří se k přímé exekutorské vykonatelnosti upíší, nakonec situaci nezvládne a exekuce na ně ve zkráceném procesu skutečně dopadne.
Přestože většina exekutorský úřadů považuje sepisování exekučních doložek za standardní smluvní možnost ve vztahu věřitel – dlužník, překvapivě sama prezidentka Exekutorské komory Jana Tvrdková zpochybňuje to, že je mohou sepisovat samotní exekutoři.
„Myslím, že zcela kompetenčně dobře to není, když exekutoři sepisují exekutorské zápisy – exekuční tituly, které potom sami vymáhají. Ale takto je postaven zákon. Na druhou stranu je nezanedbatelným faktem, že společenská poptávka si vynucuje sepsání pětadvaceti tisíc exekutorských zápisů ročně. Kdyby exekutoři tuto agendu nedělali, zvládli by to notáři?“ citoval doslovně nedávné vystoupení Tvrdkové na kongresu právníků časopis Soudce.
Nezbytnou podmínkou sepsání je osobní přítomnost účastníků zápisu, případně jejich zmocněnců. Zaplatí za to podle notářského tarifu. „Exekutoři ho používají analogicky na stanovení výše a způsoby určení odměny exekutora za sepisování exekutorských zápisů. Pro představu: za sepsání zápisu na dlužnou částku v hodnotě kolem sto tisíc korun se platí kolem dvou tisíc,“ vysvětlil Bajgar.
Jen exekutoři z Přerova loni sepsali 800 „exekučních doložek“, přičemž v polovině z nich k ní skutečně došlo. „Ve zhruba polovině dohod obsažených v exekutorských zápisech nedošlo k plnění a věřitel podal návrhu na nařízení exekuce. Jde tedy o poměrně vysoké číslo,“ dodal Bajgar.
Vymáhání se neprotahuje
Podle inkasních agentur a exekutorů má však tzv. přímá exekuční vykonatelnost výhodu i pro dlužníka v tom, že se vymáhání pohledávky příliš časově zbytečně neprotahuje. Protože čím déle to trvá a čím více je do toho zapojen soudní proces, tím více dlužník zaplatí navíc.
Ilustrativně je to patrné na částce sto tisíc korun, dlužné rok po splatnosti. Jestliže jde mimosoudní cestou, například přes vymáhací agenturu, zaplatí navíc dlužník ke sto tisícovému dluhu ještě 26 tisíc korun; pokud je už vymáhání přes soud, vyšplhá se „přeplatek“ v platebním rozkazu na zhruba padesát tisíc; neplatí-li dlužník ani poté, nastoupí exekutor a už je to podle propočtů inkasní agentury EOS KSI Česká republika po roce o zhruba devadesát tisíc více.