Od ledna vzrostou důchody, platy, ale i ceny

Příjmy lidí pracujících jen za státem garantované minimum se zvednou od ledna o 5,4 procenta ze 7185 na 7570 korun hrubého. Nejnižší mzda se však zvýší v příštím roce ještě jednou, a to v červenci, o dalších 385 korun na konečných 7955 Kč hrubého měsíčně.

Protože dávky životního minima ovlivňují i výši sociálních dávek, vzrostou i ty. Ale ne o mnoho. Například nejčastěji vyplácený přídavek na dítě se zvýší o čtyři až třináct korun podle příjmu rodiny a věku dítěte.

Sociální příplatek určený nejchudším domácnostem vzroste podle příjmu rodiny a stáří dětí o čtyři až patnáct korun. Příspěvek na bydlení se zvýší až o 53 koruny. Ovšem i u této dávky rozhoduje o její výši příjem rodiny a také počet osob žijících v domácnosti.

Změny od nového roku postihnou i životní minimum. To se skládá ze dvou částí, které se sčítají. Částky určené na výživu a ostatní základní osobní potřeby se zvýší o 1,7 procenta a částky na domácnost o čtyři procenta. Minimum jednotlivce vzroste o 120 korun na částku 4420 korun. Pro čtyřčlennou rodinu vzroste o 260 až 280 korun podle věku dětí na 11 560 až 13 120 korun.

O třináct korun se zvýší přídavek dětem od desíti do 26 let žijícím v rodinách s nejnižšími příjmy. Současná měsíční dávka pro nejchudší děti ve věku 10 až 15 let se zvýší ze 727 korun na 740 Kč a pro nezaopatřené děti od 15 do 26 let ze 797 na 810 korun.

Naopak jen čtyři koruny navíc dostanou malé děti do deseti let z rodin s příjmy od 1,8násobku jejich životního minima po trojnásobek. Dětem do šesti let se přídavek zvýší ze současných 241 Kč na 245 korun a dětem od šesti do deseti let z 269 Kč na 273 koruny.

Od ledna stoupnou ceny všech energií, tedy elektřiny, plynu, tepla i uhlí. Elektřina, jejíž ceny se mění jednou ročně, podraží domácnostem v průměru o 8,9 procenta. Nejvyšší růst bude na severní Moravě - o 13,3 procenta, naopak nejmenší ve středních Čechách - o 4,2 procenta.

Například rodina žijící v Praze v rodinném domku, která elektřinu používá jen na svícení a provoz běžných spotřebičů, zaplatí dnes za rok při spotřebě 2200 kWh celkem 8712 korun. V příštím roce to bude asi o 700 korun více.

Vyšší účet způsobí jak růst cen za kilowatthodinu, tak i měsíčních paušálů. I paušály se zvyšují odlišně podle regionů. Například uvedené rodině, která má jistič 3x25 A , vzroste paušál z 99 korun na 111 korun měsíčně.

Plyn sice od ledna podraží domácnostem méně než letos v říjnu, ale i tak to bude vzhledem k současné cenové hladině slušná porce. Růst činí v průměru 4,8 procenta (letos v říjnu stouply ceny v průměru o 17,4 procenta). Plyn tak z dosud nejvyššího cenového vrcholku v historii postoupil na ještě vyšší, což zejména pocítí lidé, kteří plyn používají i k topení.

Starobní, pozůstalostní a invalidní důchody se od ledna zvýší o 4,9 procenta, tedy v průměru o 380 korun. Pevný základ důchodu, který je pro všechny penzisty stejný, se zvýší o 70 korun na 1470 korun.

Procentní část u lidí, kteří odešli do penze do konce roku 1995 vzroste o šest procent. Lidem, kteří šli do penze po 31. prosinci 1995 se procentní část zvedne o čtyři procenta.

Spočítat si, o kolik kdo dostane přidáno je poměrně snadné. Od současné celkové výše důchodu odečtěte 1400 korun. Zbylou část penze (tedy částku bez základní výměry) zvyšte buď o 4 procenta, nebo o 6 procent (podle roku přiznání důchodu). K tomuto výsledku přičtěte 1470 korun. Dostanete tak novou výši svého důchodu.

Už při první výplatě v novém roce - za leden - pocítí většina zaměstnanců snížení daní z příjmů. Obdobně se dotkne i podnikatelů, kteří ale úlevy pocítí až v daňovém přiznání za rok 2006.

Výjimkou jsou živnostníci a další osoby samostatně výdělečně činné, kteří uplatní svoje výdaje paušálním procentem z příjmů. Paušály na výdaje se totiž zvyšují se zpětnou účinností, a tudíž je lze použít v daňovém přiznání již za letošní rok.

Snížení daní z příjmů fyzických osob je největší za posledních třináct let. Může za to snížení sazby u prvního daového pásma z 15 na 12 procent a u druhého z 20 na 19 procent. Zbylé dvě sazby zůstaly stejné. Současně se rozšiřuje první daňové pásmo ze 109 200 na 121 200 korun.

K tomu přibylo ještě jedno důležité opatření. Všechny zbylé odpočitatelné daňové položky se převádějí na systém slev na dani. Sleva na dani se uplatňovala dosud jen pro vyživované děti, a to od ledna 2005.

Zvláště toto opatření způsobuje, že měsíčně nejvíce ušetří na daních lidé s nízkým daňovým základem. Jde o to, že slevy na dani, které se odečítají až od vypočtené daně, (nikoli od základu daně jako dosavadní odpočitatelné položky), mají stejnou nominální hodnotu pro všechny. Pro bohaté lidi byl výhodnější dosavadní systém odpočitatelných položek od základu daně.

Základní platy státních zaměstnanců vzrostou od ledna o pět procent, tedy v průměru o 770 korun.Dotkne se to 750 tisíců učitelů, zdravotníků, policistů, hasičů, úředníků a dalších profesí. Uvedeného průměru ale nedosáhne každý.

Průměrný plat ve veřejné sféře ve druhém čtvrtletí 2005 dosáhl podle Českého statistického úřadu 18 425 korun. Průměrná mzda ve státě pak činila 18 763 korun.