Hlavní obsah

Dálnic přibude, doprava na vodě skomírá

Právo, Jiří Novotný

Budování dálnic v Česku konečně zrychluje, vodní doprava ale dál skomírá. Na Labi by ji mohl oživit nový plavební stupeň v Děčíně, jeho stavba se ovšem kvůli obstrukcím ekologů stále oddaluje.

Foto: Právo

Ilustrační foto

Článek

Jak na čtvrteční pražské konferenci Doprava 2018 upozornil šéf Ředitelství vodních cest (ŘVC) Lubomír Fojtů, zatímco v Evropské unii má voda na celkové přepravě zboží dvanáctiprocentní podíl a v Nizozemsku dokonce čtyřicetiprocentní, v ČR je to jen necelé jedno procento.

„S děčínským plavebním stupněm, který umožní přepravovat po Labi zboží až 345 dní v roce, bychom se určitě mohli dostat na deset procent. Teprve po jeho dokončení bude možné propojit ČR se západoevropskou sítí vodních cest,“ zdůraznil Fojtů.

Původně měl být děčínský jez hotov už před šestnácti lety, přes opakované a podle požadavků ekologů upravované žádosti však dosud nedostal EIA, tedy kladné posouzení dopadů na životní prostředí.

Vláda se letos v lednu usnesla, že vyšším veřejným zájmem je oživení lodní dopravy než ochrana přírody. Ministerstvo životního prostředí ale s EIA vyčkává, až správa Národního parku České Švýcarsko vypracuje návrh kompenzačních opatření k ochraně lokalit Labského údolí a Porta Bohemica, kde má být stupeň vybudován.

„Teprve pak budeme moci o tato opatření naši žádost o EIA rozšířit. Zahájení stavby tak předpokládáme někdy kolem roku 2023,“ uvedl Fojtů.

Ve stavbě 110 km nových dálnic

Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) ve svém vystoupení na konferenci ocenil, že nové silniční stavby se skutečně daří zahajovat, k čemuž přispěli i poslanci schválením novely zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury.

Podle informací ministerstva dopravy se nyní v ČR staví 110 nových kilometrů dálnic a 67 kilometrů silnic první třídy. I tak ale zbývá k dokončení celé páteřní dálniční sítě ještě spousta práce. Z plánovaných 2100 kilometrů je totiž hotovo jen 1240.

Chystají se tratě pro rychlovlaky

Na železnici se zase s přílivem cestujících omezuje kapacita pro nákladní dopravu. To se může změnit k lepšímu až s výstavbou speciálních vysokorychlostních tratí, čímž se uvolní na těch klasických více prostoru pro nákladní vlaky.

Jak sdělil náměstek generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty Mojmír Nejezchleb, nejdál pokročila příprava vysokorychlostní tratě Praha–Ústí na Labem–Drážďany, s jejíž stavbou se má začít v roce 2025. Studie proveditelnosti se připravuje také pro speciální trať Praha–Brno, kde by vlaky jezdily rychlostí až 300 kilometrů za hodinu.

Zkrátit jízdní časy se mají i na klasických tratích. Změnila se totiž legislativa, která dosud v ČR omezovala maximální rychlost vlaků na 160 km/h.

„Na prvním železničním koridoru mezi Prahou a Brnem budeme prověřovat rychlost až 200 km/h. Podmínky pro to už jsou na úseku mezi Chocní a Pardubicemi,“ sdělil Nejezchleb. Na dotaz Práva, kdy by tento pilotní projekt mohl začít, odpověděl: „Počítáme s tím v roce 2021.“

Reklama

Související články

Výběr článků

Načítám