Článek
Česká ekonomika letos poroste tempem 2,3 procenta. Ve své nejnovější makroekonomické prognóze to ve čtvrtek uvedla Evropská komise (EK). Bude to výrazné zpomalení proti loňsku, kdy k předpokládanému růstu českého hrubého domácího produktu (HDP) o 4,5 procenta přispěly vysoké investice spolufinancované z evropských fondů.
Ekonomika EU jako celku totiž podle očekávání EK vykáže v letošním roce vzestup o 1,9 procenta, v příštím roce pak růst hrubého domácího produktu (HDP) dosáhne dvou procent. Pro eurozónu Brusel na letošek předpokládá růst o 1,7 procenta, v roce 2017 o 1,9 procenta.
Na rok 2017 potom EK Česku předpovídá růst HDP o 2,7 procenta.
Nezvládnutá migrace může být hrozbou
Politici všech zemí EU by však současně s výhledem zhruba dvouprocentního růstu ekonomik měli velmi pozorně zaznamenat i důrazná varování ekonomů. V Evropě totiž výrazně vzrostla míra rizika, že ekonomika nakonec posílí méně, především v důsledku vnějších vlivů, ocitovala ze zprávy EK agentura ČTK.
Dopad na ekonomiku však může mít i propad důvěry v samotnou osmadvacítku v důsledku vnitřního dění v EU, což může ovlivnit například i míru investic.
Také důsledky nezvládnutí politických těžkostí, jako je řízení migračních toků, mohou na celoevropské úrovni spustit dění, které růst v Evropě ovlivní negativně, varuje prognóza. Způsob, jakým veřejnost vnímá vysoké počty uprchlíků, může podle prognózy zhoršit její důvěru ve výkon ekonomiky, a snížit tak soukromou spotřebu.
Potenciálním rizikem pro hospodářský růst by bylo i široké omezení schengenského prostoru a dopady, který by takový vývoj měl na jednotný vnitřní trh, citovala ČTK bruselský dokument. Eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici upozornil také na trvající hrozbu, kterou by mohlo představovat zhoršení hospodářské situace v Řecku.
Českou předností je stabilita
„Navzdory solidnímu růstu české ekonomiky a tvrdším podmínkám na trhu práce zůstala v roce 2015 inflace stabilní na úrovni 0,3 procenta,“ zhodnotila EK loňský vývoj v ČR. Výrazným kladem české ekonomiky je její stabilní vývoj. Deficit veřejných financí Komise na letošek předpovídá Česku na úrovni 1,1 procenta HDP, v roce 2017 na jednom procentu. S počátkem nového víceletého programového období předpovídá pro ČR výrazný pokles investic spojených se spolufinancováním z evropských zdrojů.
Tento pokles ale podle EK částečně nahradí vyšší střednědobá spotřeba vlády a její výdaje, včetně zvýšení platů ve veřejném sektoru. Na příjmové straně rozpočtu Komise předpokládá lepší výběr daně z přidané hodnoty (DPH) po spuštění systému povinných kontrolních hlášení. Prognóza naproti tomu nepočítá s možnými efekty dosud nepřijatých kroků, jako je například elektronická evidence tržeb.
„Růst HDP zpomalí zejména vlivem nižšího přílivu prostředků z fondů EU, což bude mít za následek nižší růst investičních výdajů v české ekonomice,“ píše se v dokumentu. EK pro rok 2016 očekává, že se investiční výdaje v ČR letos nezvýší vůbec.
Inflaci budou na nízkých úrovních držet nízké ceny ropy i ceny dalších komodit. Jak dále komise uvedla, hospodářský růst a vývoj na trhu práce by v české ekonomice sám o sobě vedl k nárůstu inflačních tlaků, ceny komodit ale představují výraznou protiváhu.
S poklesem investic bude mít souvislost rychlejší růst vývozu proti dovozu, uvádí prognóza. V roce 2017 by měl být obchodní přebytek České republiky na úrovni 5,5 procenta ve srovnání s pěti procenty v loňském roce.
Hlavním rizikem pro velmi otevřenou a na vývoz orientovanou českou ekonomiku zůstává právě případný pokles vnější poptávky.
Související témata:
Odhad růstu české ekonomiky zlepšilo ministerstvo financí, MMF i ČNB.
