Inflace se v závěru loňského roku vrátila zpět k nule. V prosinci, stejně jako v listopadu, činil meziroční růst spotřebitelských cen pouhých 0,1 procenta. V meziměsíčním srovnání ceny dokonce o 0,1 procenta poklesly, uvedl ČSÚ.

„Faktory, které za velmi nízkou inflací stojí, zůstávají neměnné. Jsou jimi levné pohonné hmoty a potraviny,” uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.

Z potravin meziročně nejvíce poklesly ceny mléčných výrobků. Cena jogurtů se například snížila o 11,9 procenta. Za máslo se meziročně platilo o devět procent méně. Meziroční pokles u cen pohonných hmot činil 15,1 procenta.

„Velmi nízká inflace bude tématem minimálně i pro první polovinu letošního roku. Vzhledem k rekordně nízkým cenám ropy nelze očekávat její výraznější růst ani na začátku letošního roku, a to navzdory zvýšení spotřební daně z cigaret a dalších tabákových výrobků,” řekl Novinkám Novák.

„Inflace se tak bude i nadále pohybovat pod jedním procentem  a výrazněji nad něj zamíří pravděpodobně teprve ve druhé polovině letošního roku. Dvouprocentní inflace se pravděpodobně nedočkáme dříve než v roce 2017,” dodal.

Možné prodloužení intervencí

Nízká inflace může podle analytiků oddálit konec intervencí proti koruně, které ČNB zatím plánuje ukončit na přelomu letošního a příštího roku, uvedla ČTK.

Ceny v Česku brzdí jejich vývoj v eurozóně i celé EU, kde se inflace drží blízko nuly.

„ČNB bude bedlivě sledovat vývoj cenové hladiny v eurozóně, kde nejnověji zveřejněná data rovněž zaostávají za předpoklady, a vyvolávají tak spekulace o dalším možném rozvolnění měnových podmínek ze strany Evropské centrální banky. Pokud by toto rozvolnění způsobilo citelné oslabení eura, zesílily by tlaky na posilování koruny. To by následně zvýšilo pravděpodobnost dalšího rozvolnění měnových podmínek Českou národní bankou, například prostřednictvím uvedení záporných úrokových sazeb,” řekl ekonom společnosti Roklen Lukáš Kovanda.