Anketa o nejabsurdnější bankovní poplatek – seznamte se s nominovanými – 1. díl

Čtenáři zpravodajského serveru Novinky.cz a Bankovnipoplatky.com mohou vybírat z 15 nominovaných poplatků. V našem třídílném seriálu vám jednotlivé poplatky představíme a uvedeme příklady bank, které tyto navržené absurdní poplatky uplatňují.

Jakým poplatkům můžete v letošním ročníku hlasování dát svůj hlas:

Tento poplatek uplatňují banky za zaslání SMS, nejčastěji s kódem pro otevření nebo autorizaci/autentizaci nějaké bankovní služby. Nejčastěji se autorizační SMS využívají k autorizování platby v internetovém bankovnictví. Tento poplatek se užívá jen velmi omezeně. V sazebníku ho například stále má v plném rozsahu například UniCredit Bank, kde za SMS klíč – sadu 100 SMS zaplatíte 90 korun, samozřejmě pokud nemáte tuto službu v některém z balíčků.

U většiny bank platí, že pokud si vkládáte přiměřenou výši hotovosti na přepážce banky na vlastní účet, poplatek neplatíte. Jiná je však situace v případě, kdy na váš účet vkládá vklad cizí osoba, které účet nepatří. V takovém případě banky takovouto transakci tučně zpoplatňují. Poplatek hradí obvykle vkladatel na účet.

V některých případech ale banky požadují poplatek i po majiteli účtu, což je paradoxní, protože majitel účtu nemůže za to, že mu někdo cizí vkládá tímto způsobem hotovost na jeho účet. Poplatek uplatňuje většina bank. Například u GE Money Bank uhradíte za vklad na účet cizí osoby 70 korun. U Raiffeisenbank zaplatíte na poplatku o něco méně – 65 korun. U Komerční banky zaplatíte 75 korun. U České spořitelny uhradíte 80 korun.

Internetbanking neboli internetové bankovnictví lidé rádi užívají zejména proto, že je to rychlé, pohodlné a také levné. Banky mají u elektronických transakcí minimální náklady, protože vše bývá řešeno automatizovaně. I přesto se i v rámci elektronického bankovnictví objevují bankovní poplatky. V tomto případě banky své klienty zpoplatňují za to, že v internetovém bankovnictví zadali příkaz k úhradě nebo si změnili trvalý příkaz.

Poplatek za provedení jednorázového platebního příkazu v internetovém bankovnictví zaplatíte například u GE Money Bank, kde tato služba stojí 6 korun (Konto Genius Basic). U České spořitelny uhradíte za tuto službu nazvanou převzetí platebního příkazu v internetbankingu 5 korun. U Komerční banky zaplatíte poplatek pod názvem položka vzniklá z příkazu k úhradě u internetbankingu ve výši 6 korun.

Poplatek za dotaz úřední osoby je už pověstný. Banky totiž strhávají klientům poplatek za to, že se na jejich účet dotazuje nějaká úřední osoba, v drtivé většině exekutor, soud nebo policejní orgán. Banky pak uplatňují poplatek za práci s tím spojenou u klienta, tedy majitele účtu. Vzniká zde spor, zda má banka právo účtovat poplatek za aktivitu nějaké jiné osoby, tedy poplatek za něco, co si klient neobjednal.

Banky však zastávají názor, že majitel účtu se nějakým způsobem musel podílet na tom, že jeho účet je lustrován, a bance tím vznikají nemalé náklady. Poplatek se dělí na dvě skupiny. Jednorázové, za každý konkrétní úkon, a paušální – vedení účtu v exekuci. Měsíčně tak za účet v exekuci zaplatíte u ČSOB 250 korun. U Fio banky zaplatíte jednorázově za každý zodpovězený dotaz úřední osoby (exekutora) 250 korun. U ZUNO Bank zaplatíte 280 korun měsíčně za vedení účtu v exekuci.

Poplatek za účetní položku je velmi nenápadný poplatek, u kterého klient neví, co si může konkrétně představit. Účetní položkou totiž nazývají banky úplně jiné příkazy nebo zpoplatňují tzv. poplatkem za účetní položku operace, které by měly podléhat jasnému a srozumitelnému poplatku – například poplatek za výběr z bankomatu apod. Poplatek za účetní položku je tak poměrně matoucí označení, pod které si každá banka zahrnuje trochu něco jiného.