Nelibost s intervencemi proti koruně proto dávají letos najevo nejen spotřebitelé, ale i zástupci mnoha firem. Už v březnovém průzkumu Hospodářské komory ČR toto rozhodnutí ČNB označilo za dobré pouze 16 procent podniků.

KOMENTÁŘE DNE:

Rozvrácená společnost? - Nad důsledky migrační krize se zamýšlí Thomas Kulidakis - Čtěte zde >>

Na 42 procent oslovených firem pak hodnotilo devizové intervence ČNB negativně a uvedlo, že jejich podnikání škodí.

Krátká deflace nevadí

Centrální bankéři svůj krok ze 7. listopadu loňského roku zdůvodnili snahou zabránit deflaci, tedy všeobecnému poklesu cen, který by při delším trvání mohl být pro ekonomiku škodlivý. Podle zápisu ze zasedání bankovní rady se pro něj rozhodli s plným vědomím toho, že růst inflace v důsledku intervencí bude mít negativní dopad na vývoj reálných mezd a že vzestup dovozních cen povede k poklesu kupní síly českých domácností. Ten už ostatně potvrzují i různé domácí i mezinárodní studie.

Podle prvního pohledu ČR taktak utekla deflaci. Podle druhého pohledu se ale musíme ptát: No a co? Tak by ekonomika byla v deflaci. A to má vadit?ekonomka Markéta Šichtařová

Rozhodnutí ČNB navíc přišlo v době, kdy ekonomika už začala zvolna nabírat dech a dařilo se i exportu. Prodejem korun a nákupy deviz za stovky miliard korun ČNB při intervencích na devizovém trhu skokově oslabila kurz koruny z 25,80 Kč za euro až k plánované hranici 27 Kč za euro. Od prosince loňského roku se pak kurz české měny pohybuje kolem úrovně 27,50 Kč za euro.

Pro řadu firem toto oslabení koruny znamená mnohamiliónové ztráty. „Řada firem totiž nakupuje materiál, výrobky či technologie v zahraničí a oslabení koruny jim tyto nákupy prodražilo,“ vysvětlil generální ředitel developerské společnosti Ekospol Evžen Korec.

Na to, zda byla intervence nutná, jsou podle ekonomky Markéty Šichtařové možné dva pohledy. „Podle prvního ČR taktak utekla deflaci, takže je dobře, že ČNB intervenovala. Podle druhého pohledu se ale musíme ptát: No a co? Tak by ekonomika byla v deflaci. A to má vadit? Deflace je nikoli příčinou pomalého hospodářského růstu, ale jeho důsledkem, a pokud není dlouhá a hluboká, nic se neděje,“ uvedla pro Právo Šichtařová.

Intervence zafungovaly. Vrátily do ČR růst cen, byť minimální. Navíc zvýhodnily české vývozce.analytik Michal Kozub

„Pokud přijmeme tento druhý pohled, který je mi osobně bližší, ale který dnes stojí mimo hlavní proud ekonomie, pak byla intervence zbytečná a jen vedla k pobouření veřejnosti, která její logiku nechápala,“ dodala ekonomka s tím, že ČNB svůj krok nedokázala veřejnosti dobře vysvětlit.

Podle analytika Home Creditu Michala Kozuba lze s ročním odstupem konstatovat, že riziko deflace bylo opodstatněné. „Intervence zafungovaly. Vrátily do ČR růst cen, byť minimální. Navíc zvýhodnily české vývozce. Celkově se intervence projevily na ekonomice pozitivně,“ uvedl.

Guvernér ČNB Miroslav Singer byl hostem diskuzního pořadu ČT Otázky Václava Moravce.

Guvernér ČNB Miroslav Singer

FOTO: Jan Handrejch, Právo

Intervence ale podle něj určitě nebyly jediným důvodem, proč se ekonomika vrátila k růstu. „Je také otázka, zda opravdu byly nezbytné. Slovensko se do deflace opravdu propadlo. Po celý letošní rok tam ceny klesají nebo stagnují, a tamní ekonomika přitom stále roste. Zda by to platilo i pro Česko, pokud by k intervencím nepřistoupilo, je jen spekulace, kterou nelze ověřit,“ dodal Kozub.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý Právu sdělil, že rozhodnutí centrální banky plně respektuje. „Zatímco pro exportéry znamená oslabení kurzu koruny výhodu, jiným firmám může přinášet problémy,“ konstatoval. Při celkovém hodnocení je podle něj zásadní makroekonomický závěr, že případná deflace je pro vývoj hospodářství dlouhodobě nebezpečná a představuje riziko pro všechny.

Většina si pohoršila

V tom, až kam by ceny klesaly, případně jak dlouho, ovšem nepanuje shoda. „Malá míra deflace není škodlivá, ceny klesnou na novou hranici a inflace se znovu restartuje,“ uvedl místopředseda Okresní hospodářské komory Ústí nad Labem Jiří Kalach.

Prokáže dnes ČNB, která a jak kvalitní pracovní místa skutečně vznikla?šéf odborů Josef Středula

„Guvernérovi ČNB absolutně chybí pohled do reálného života a nepochopil, že většina firem již teď obchoduje v eurech a korunu potřebuje pouze na výplaty a na nákup místních služeb. Na úkor několika firem a jedinců připravil občany ČR, stát a ekonomiku o zhruba 10 procent finančních prostředků,“ nebral si servítky Kalach.

ČNB podle něj dosud ani neprokázala, že měl její krok slibovaný pozitivní dopad na trh práce a jak se díky znehodnocení koruny zvýšil český export. „Ten je zjednodušeně řečeno závislý na německém exportu, a ne na rozhodnutích ČNB,“ dodal Kalach s tím, že pro udržitelný export je přijatelná hladina koruny okolo 25 Kč za euro a znehodnocení české měny má na českou ekonomiku převážně negativní vliv.

Odbory proti

Devizové intervence vadí i odborům. „Prokáže dnes ČNB, která a jak kvalitní pracovní místa skutečně vznikla? Také se vůbec nehovoří o tom, jak nákladná celá intervenční operace byla,“ poznamenal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

ČNB se podle něj pokouší o vysvětlení, že intervence z pohledu toho či onoho ukazatele zabrala, ale veřejnosti doposud nesdělila, zda se vyplatila. „A to především těm, kteří tyto náklady nesli, nesou a ponesou. Touto operací přišel český zaměstnanec s průměrnou mzdou v přepočtu o více než 90 eur (zhruba 2500 Kč) měsíčně. Tím se prohloubilo vzdalování úrovně českých mezd od nejvyspělejších zemí EU,“ řekl.

Krok centrální banky kritizuje třeba i šéf největší české textilky Juta Jiří Hlavatý. „Devalvace nám uměle zvýšila tržby, ale vyšší hmotné prodeje nepřinesla. Ty máme letos vyšší jen díky naší iniciativě a aktivitám,“ řekl ČTK Hlavatý. Po finanční stránce se podle něj Jutě letos vrátí zpět zhruba 50 miliónů korun, které při devalvaci ztratila na zajištění kurzu. České ekonomice se podle Hlavatého nezačalo dařit lépe díky intervenci ČNB – klíčový vliv měl všeobecný růst trhů.

Elektřina mohla zlevnit ještě víc

Oslabení kurzu koruny také zabránilo výraznějšímu zlevnění elektřiny v ČR. „Komodity totiž nakupujeme na burzách, kde se obchoduje v eurech. A i když silová elektřina v letošním roce významně zlevnila, intervence ČNB zmařila možnost pro výrazné zlevnění cen energií v příštím roce,“ upozornil jednatel společnosti Bohemia Energy Jiří Písařík.

Bankovní rada ČNB se za oslabení koruny už několikrát pochválila. Tvrdí, že bez zahájení intervencí proti koruně by inflace v prvním pololetí byla výrazně záporná. Režim devizových intervencí hodlá ukončovat pozvolna. Na konci září se centrální bankéři nechali slyšet, že režim devizových intervencí neukončí dříve než v roce 2016. Analytici neočekávají, že by ČNB v nejbližší době svůj přístup k devizovým intervencím změnila.