Článek
Kdyby se podařilo vrátit rychleji do práce část žen na rodičovské, výkonnost ekonomiky by stoupla až o pět miliard. Ty by se promítly do oživení nákupů, v poptávce po zboží. Tím, že by profesně nedoplácely na mateřství, by se zvýšil jejich zájem mít další děti, soudí ekonomové.
Ženy skutečně pobytem doma s dětmi ztrácejí kvalifikaci, mají menší šanci vrátit se do zaměstnání, udělat kariéru, dosáhnout alespoň stejného platu jako jejich spolupracovníci. I to je podle odborníků jeden z důvodů, proč stále více Češek odmítá mít více než jedno dítě.
Letos 55 tisíc dětí bez školky
Zaměstnanost vysokoškoláků je 94 procent, zaměstnanost vysokoškolaček 74 procent, žena musí mít o jeden stupeň vyšší vzdělání než muž, aby se mu platově vyrovnala.
Jen letos se podle ministra školství Marcela Chládka (ČSSD) do předškolních zařízení nedostane 55 tisíc dětí. Česko na rodičovský příspěvek vyplácí ročně kolem 25 miliard korun.
„Zaměstnanost českých žen je nízká, mají nižší platy a nižší důchody než muži, jejich sociální situace je často horší než u mužů, vzhledem k jejich roli matek je málo úspěšných žen ve vedoucích pozicích ve firmách, v akademické sféře, v politice. Je zřejmé, že to musíme změnit,“ říká senátorka a ředitelka Ústavu experimentální medicíny prof. Eva Syková.
Aby ženám umožnili bezproblémový návrat do práce po mateřské, aby se budovalo více jeslí a školek, vyzval českou vládu i generální tajemník OECD Ángel Gurría. Současný systém rodičovské, která může být až čtyřletá, který je podmíněn tím, že dítě do dvou let nebude pobývat v jeslích déle než 46 hodin měsíčně, spíše odrazuje od návratu do práce, říká o Česku studie OECD. Peníze ušetřené za zkrácení rodičovské by se mohly věnovat na rozvoj předškolních zařízení.
Řešením by byla i flexibilní pracovní doba
Pokles zaměstnanosti žen s dětmi spojený s mateřstvím a výchovou je u nás jeden z nejvyšších v Evropě. Nejvíce žen pracuje ve věku kolem čtyřiceti let, pak zaměstnanost prudce klesá, upozorňuje studie centra Idea Daniela Municha a Kláry Kalíškové „Češky − nevyužitý potenciál země“.
Vedle nedostatečné nabídky dostupné a kvalitní předškolní péče je vinen i nedostatek nabídky částečných úvazků. Určitým řešením by byla flexibilní pracovní doba, vznik podnikových školek a jeslí.
Pravicoví a konzervativní politici v České republice jsou ale k rozvoji kolektivních zařízení pro předškoláky a někteří i k většímu zapojení žen do práce rezervovaní, spojují je s tzv. sociálním inženýrstvím. Nepodporují ani tezi, že snaha umožnit ženám návrat do práce bude mít vliv na ochotu mít více dětí.
Ženy by měly mít možnost se rozhodnout
Opatrní jsou i psychologové. Účast matky je rozhodující pro zdravý rozvoj dítěte, shodují se. Část ekonomů upozorňuje na fakt, že když je v zemi půl miliónu lidí bez práce, nedá se očekávat nějaký prudký zájem firem o nové pracovní síly. Podnikatelé ani nemají zájem na zkrácených úvazcích. Zkrácený pracovní úvazek navíc nepokryje životní náklady.
Ženy by měly mít především možnost svobodně se rozhodnout. A k tomu by jim stát měl připravit podmínky a možnosti. Dostatek míst ve školkách a jeslích řešit jako kombinaci pomoci státu, práce obcí, soukromého a neziskového sektoru.
„Školek za třicet tisíc je dostatek, já ale chci nastoupit za osmnáct tisíc, to je rozpor,“ řekla Právu pětatřicetiletá Lenka.
Podle EU a tzv. Barcelonských cílů by členské země měly nabídnout zařízení péče pro nejméně 33 % dětí mladších tří let.