Průměrná mzda za rok stoupla na 24 953 korun, lidé si za ni ale koupí méně

Věc má ovšem háček. Růst mezd sice od dubna do června nominálně činil 1,2 procenta, ale vzhledem k tomu, že inflace stoupla za dané období o 1,5 procenta, čistá mzda tak reálně klesla o 0,3 procenta. Lidé tak za peníze, které mají, koupí méně zboží než před rokem.

„Napjatá ekonomická situace a nejistý vývoj trhu práce zatím výraznějšímu zvyšování mezd nepřejí,“ uvedl Libor Stodola ze společnosti PwC Česká republika.

Jak zjistili statistici, v podnikatelské sféře se průměrná mzda zvýšila nominálně o 1,1 procenta, reálně se snížila o 0,4 procenta. Ve státní sféře vzrostla nominálně o 1,9 procenta, reálně pak o 0,4 procenta.

„Když si všechny zaměstnance seřadíme podle mzdy a ukážeme na prostředního, což je medián, jeho měsíční mzda činila ve druhém čtvrtletí 20 944 korun, což znamená meziroční nárůst o 1,3 procenta,“ vysvětlil analytik Michal Brožka z Raiffeisenbank.

Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve druhém kvartálu po očištění od sezónních vlivů zvýšila o 0,4 procenta.

Do konce roku by podle Stodoly měl v soukromé sféře činit růst mezd přibližně 2,5 procenta, což by při stávajících očekáváních inflace mělo znamenat zhruba jednoprocentní reálné přilepšení.

„Nejvíce by se mělo letos přidávat ve farmacii a některých dalších odvětvích průmyslu. Tradičně štědré bývají i finanční instituce, letos to však bude jen na úrovni průměru. Nejméně štědré očekáváme letos odvětví dopravy a logistiky,“ dodal Stodola.

Realitou ovšem je, že minimálně dvě třetiny Čechů na průměrnou mzdu nedosáhnou, ale průměr zvyšují vysoké mzdy manažerů velkých společností.

Ekonomika sice ve druhém čtvrtletí již začala oživovat, ale o tlaku na růst mezd nemůže být podle Brožky zatím řeč. Růst mezd zůstává velmi pomalý, avšak naštěstí je i velmi nízká míra inflace.

„Pro letošek počítáme pouze s mírným růstem nominálních mezd kolem dvou procent, což by díky nízké inflaci mělo znamenat nepatrný růst mezd reálných,“ dodal Brožka.