Řecko se snaží splácet dluhy mezinárodním věřitelům, navíc musí plnit podmínky čerpání mezinárodní finanční pomoci. „Máme připravenou část významného majetku, který nabídneme v několika příštích měsících,“ sdělil šéf privatizačního fondu HRADF Jannis Emiris.

Atény plánují nabídnout k prodeji podíly v rafinerii Hellenic Petroleum nebo v přístavech Pireus a Soluň. Dále pak jde o prodej druhé největší vodárenské společnosti Thessaloniki Water a jednoho z největších světových producentů niklu na světě, společnosti Larco.

Jihoevropská země se rovněž poohlíží po investorech pro největší řecké letiště v Aténách, stejně jako pro dálnici Egnatia a další menší regionální letiště a přístavy.

Privatizace kvůli dluhu

Privatizační plány jsou klíčové pro úsilí Řecka řádně splácet obrovské dluhy a vymanit se ze stále reálné hrozby neřízeného bankrotu. Podle podmínek Evropské unieMezinárodního měnového fondu by Řecko mělo do konce roku 2015 získat z privatizace 19 miliard eur (asi 474 miliard korun) a do roku 2020 pak zhruba 50 miliard eur (asi 1,2 biliónu korun).

Již v současné době je ale vidět nedostatečný pokrok v takovémto získávání financí. Důvody spočívají v neochotě řecké vlády prodávat státní majetek, v politické nestabilitě. Patrný je i malý zájem investorů o řecká aktiva kvůli možnému opuštění eura a vystoupení země ze 17členné eurozóny.

Kromě snížení dluhu řecká vláda doufá, že privatizační program vytvoří investice ve výši až 60 miliard eur, dále pak 50 000 pracovních míst a přinese tři miliardy eur ročně na daních a zvýšení HDP o jeden procentní bod za rok.