Článek
„Rozdíl mezi průměrným výdělkem a tzv. mediánem, jenž vyjadřuje hodnotu, kolem níž se mzdy pohybují nejčastěji, dosáhl loni 4359 korun. Ve veřejné sféře byl 1621 Kč a v soukromé 5162 Kč. Tak velký rozdíl byl dán výplatou odměn a podílů manažerům firem,“ uvedlo ve zprávě pro vládu ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV).
Vývoj mezd a platů je odrazem zpomalení ekonomiky, kdy stát i firmy šetří na platech a snižují počty svých zaměstnanců.
Výdělky v Česku tak rostou hlavně vedoucím pracovníkům (loni podle MPSV o 4 procenta rychleji než zaměstnancům a specialistům v některých vybraných oborech, jako jsou například informační technologie).
U řady profesí došlo loni dokonce k poklesu reálných hodnot platů, protože tempo jejich zvyšování bylo menší než inflace. Reálná hodnota výdělků, která vyjadřuje kupní sílu, se v průměru zvedla o pouhých 0,3 procenta, což je nejméně od roku 2000.
Vývoj příjmů v ČR podporuje podle sociologů jev, který je v době krize a ekonomických problémů zaznamenáván v USA, stejně jako ve vyspělých západoevropských zemích. Tím jevem je oslabování ekonomických možností střední třídy.
Nadprůměrné příjmy má necelý milión
Nejde jen o zpomalování růstu výdělků, ale i o růst životních nákladů a zvyšování daní, které tuto nejpočetnější skupinu postihují.
Lidí s nadprůměrnými příjmy, mezi něž patří zejména větší podnikatelé, majitelé nemovitostí a manažeři, je v ČR zhruba 900 tisíc, tedy necelá desetina. Skupina lidí s nízkými příjmy, včetně těch bez práce a důchodců s malými penzemi, představuje zhruba pětinu populace. Občané mezi těmito krajními póly tvoří střední třídu, do níž patří 70 procent obyvatel. Ti odvádějí většinu daní a nejvíce nakupují.
„Řekl bych, že střední třida nechce nějaké nové dotace, ale aby jí stát pořád nepodrážel nohy. Poslední roky však dostává tato skupina zabrat. Střední třída jako celek přitom odvádí na daních nejvíce. Hrajeme vůči ní tedy značně nefér. Pamatuji si, jak levice snížila daně nízkopříjmovým lidem. Z rozhodnutí pravice pak zase ušetřili nejvíce ti nejmajetnější. A teď se střední třídě naděluje vyšší DPH,“ kritizuje analytik Raiffeisenbank Aleš Michl.
Příjmy žen jsou ještě o pětinu nižší
Ještě v horší situaci jsou zaměstnané ženy. Ty v Česku vydělávají podle údajů Evropské komise o 25,9 procenta méně peněz než muži.
Naše republika tak patří v rámci EU k zemím, kde jsou největší rozdíly mezi platy mužů a žen za stejnou práci. V praxi to znamená, že ženám hrozí chudoba ještě více než mužům. Kvůli nižším platům mají i nižší důchody.