Na jednoho člena domácnosti, včetně dětí, byl loni příjem 127 956 tisíc korun, což dělá měsíčně 10 633 korun. V posledních letech ale příjmy na člena domácnosti rostly u všech příjmových kategorií, tedy zaměstnanců, samostatně výdělečně činných, nezaměstnaných i důchodců.

Osm procent domácností uvedlo, že s příjmem vychází velmi obtížně, 21 procent obtížně a 38 procent s menšími obtížemi. Pouhé jedno procento odpovědělo, že s příjmem vychází velmi snadno.

ČSÚ také zaznamenal, že se snížil rozdíl mezi těmi, kteří berou nejvíce a nejméně. Průměr u 10 procent rodin s nejnižšími příjmy byl 5,6krát nižší než u deseti procent rodin s nejvyššími příjmy. V roce 2007 to bylo šestkrát více.

"Schopnost domácností vycházet s celkovým měsíčním příjmem se v průběhu čtyřletého cyklu šetření příliš nezměnila," poznamenal ČSÚ.

Úřad také zaznamenal, že se trvale snižuje počet domácností, které tvoří sezdaný či nesezdaný mladý pár. "Obecně jsou pro českou domácnosti typické rodiny s jedním nebo dvěma nezaopatřenými dětmi," uvedl ČSÚ ve zprávě. Takových domácností je 32,3 procenta ze všech. Pouze v 2,8 případů mají rodiny tři a více nezaopatřených dětí.

V každé čtvrté domácnosti žije pouze jedna osoba, většinou ji tvoří jeden důchodce.