Ceny bytů už dramaticky neporostou, od roku 2000 ale podražily dvojnásobně

Statistici také mimo jiné spočítali, že nemovitosti, tedy včetně garáží a parcel, podražily od roku 2000 do konce roku 2007 o 76,4 procenta, jen v Praze pak o 98,2 procenta. Samotné by pak zdražily právě o zmíněných 120 procent.

„Z těch čísel, s kterými se většinou pracuje, patří ty z ČSÚ mezi nejrelevantnější,“ řekl Novinkám ředitel společnosti Central Europe Holding Jiří Pácal. Podle něj se tak podle těchto dat vyvrací některé mýty realitních kanceláří, které tvrdily, že ceny nemovitostí každý rok stoupají o desítky procent.

Dva cenové skoky

Statistici také upozornili, že z uplynulého vývoje je patrné, že v Česku byly zaznamenány dvě vlny výrazného zdražování. První nich byla v letech 2002 a 2003. „Příčinou růstu cen byla vysoká očekávání další expanze na trhu nemovitostí po vstupu země do EU v roce 2004,“ uvedl úřad.

Další cenový skok byl v období 2007 do poloviny roku 2008, kdy rychlým tempem rostla tuzemská ekonomika, významně také rostly mzdy a snižovala se nezaměstnanost. A dostat u banky úvěr bylo snadné.

Vývoj cen nemovitostí, tedy včetně garáží, stavebních pozemků či rodinných domů, v procentech (sloupec vlevo) během posledních let.

FOTO: ČSÚ

Jak Pácal připomněl, opět se vyvrací to, že nemovitosti výrazně zdražovaly až po vstupu do Evropské unie. Tehdy totiž realitní kanceláře vyvolávaly pocit, že byty je nutné koupit co nejdřív, protože kvůli členství v EU ceny rychle rostou. „Naopak, trh se ochladil, na některých místech ceny tehdy spíše stagnovaly,“ doplnil Pácal.

Na zdražování nemovitostí nevydělávali jen realitní makléři a majitelé nemovitostí. Statistici také zdůraznili, že zejména v posledních letech se zdražováním nemovitostí rostly i úrokové sazby úvěrů na bydlení. Zatímco v říjnu 2005 činila průměrná úroková míra u hypotečního úvěru 3,64 procenta,  v srpnu 2008 to bylo 5,82 procenta.

Lidé kupovali i nadhodnocené nemovitosti

ČSÚ i Pácal se shodují, že investice do nemovitostí patří v ČR mezi nejefektivnější z pohledu kombinace výnosu a míry rizika. „Nákup domu či bytu jako investici uskutečnila řada lidí přesto, že obecně byly jejich ceny vzhledem k celkové kupní síle a průměrné nominální mzdě střední třídy obyvatelstva považovány za dlouhodobě nadhodnocené,“ uvedl úřad.

O dalším vývoji trhu lze jen spekulovat, podle Pácala by však závratné cenové skoky nastat neměly. „Ty dva nárůsty, které jsme tu zaznamenali v uplynulých letech tu nebudou určitě. Stále platí, že investice do bydlení je nejbezpečnější,“ uzavřel Pácal s tím, že lze očekávat, že například za deset let budou reálně ceny vyšší než dnes.

Analýza trhu je komplikovaná

ČSÚ upozornil, že data nezahrnují údaje o cenách nových bytů prodávaných developery, ale ani prodeje bytů obcemi. Obecně však platí, že analyzovat trh nemovitostí podrobně takřka nelze, protože přesné údaje nemá nikdo.

Podle Pácala by však například údaje od developerů konečné údaje příliš neovlivnily. „Ovlivnění by bylo malinké. Developerské projekty tvoří zhruba pět procent trhu,“ vysvětlil.