Babiše dnes čeká vysvětlování Čapího hnízda

Sám Babiš opakovaně prohlásil, že v době čerpání dotace neměl s Čapím hnízdem nic společného a že jeho Agrofert ztrátovou farmu převzal až v roce 2013. Právo nicméně přineslo např. svědectví jedné z původních majitelek zchátralého statku, podle níž už od počátku plánoval jeho zvelebení přímo Babiš.

V období anonymního vlastnictví společnosti navíc v jejích orgánech působili Babišovi blízcí včetně jeho dcery a akcie drželi právníci úzce spjatí s Agrofertem.

Evropské dotace na podporu cestovního ruchu byly určeny primárně pro malé a střední firmy, což by jakákoliv společnost z holdingu nemohla splnit. S dnes už nepovolenými anonymními akciemi na majitele firma základní podmínku formálně splnila.

Bývalý náměstek Babiše na ministerstvu financí Lukáš Wagen-knecht nicméně v této souvislosti upozornil, že podle pravidel EU může být podpořen jen takový subjekt, který by jinak nebyl schopen svůj projekt ufinancovat např. bankovním úvěrem.

Farma Čapí hnízdo ale čerpala dotaci 50 miliónů, i když jí Babišův Agrofert ručil za úvěr ve výši 350 miliónů, který tak o 150 miliónů převyšoval hodnotu projektu. Společnost tak byla schopna projekt financovat sama, což odporuje unijním pravidlům.

Společnost měla v době čerpání dotace tzv. akcie na majitele, které umožňovaly skutečné vlastníky obchodních společností skrývat. Majitelem takové firmy byl vždy ten, který v dané době fyzicky držel akcie. Z obchodního rejstříku vyplývá, že po založení společnosti to byli dva právníci pracující pro Agrofert – Václav Knotek a Gabriela Knapová. Každý měl 10 akcií v miliónové hodnotě.

Pravidla pro rozdělování dotací sice anonymní akcie nezakazovala, nicméně zároveň určila, že každý podpořený subjekt musí jednat samostatně a nezávisle a toto nesmí být formálně obcházeno. Čapí hnízdo přitom bylo celou dobu s Agrofertem personálně i ekonomicky propojené.

Kromě zmíněného angažmá Babišových blízkých nebo ručením za půjčku od Agrofertu je například zřejmé, že farma stála celou dobu na pozemcích koupených a vlastněných firmou z Babišova holdingu a Právo např. informovalo, že tato společnost firmě Čapí hnízdo pronajímala i automobil.

Babiš a jeho partnerka Monika byli také prezentováni jako jedni z autorů projektu, ostatně sám vicepremiér se k tomu přihlásil v televizním dokumentu Matrix AB.

Podle dostupných dokumentů byla dotace určena na stavby nebo rekonstrukce ubytovacích zařízení. Hotel s 31 pokoji v Čapím hnízdě skutečně vyrostl, ale vedle toho je v areálu také objekt, který Babiš a jeho partnerka dlouhodobě využívají pro soukromé účely.

Právo už informovalo, že v katastru nemovitostí je tato stavba vedena oficiálně jako ubytovací zařízení, nicméně pro veřejnost dostupná není.

Sám Babiš už dříve uvedl, že si dům pronajímá. Pokud by se ukázalo, že evropské peníze z části „padly“ i na soukromou vilu, bylo by to jasné porušení unijních pravidel. Jestliže zmíněný objekt v dotačním projektu zmíněn nebyl, zůstává minimálně rozpor mezi skutečností a stavem uvedeným v katastru nemovitostí.

Příslušná vyhláška totiž stanoví, že každé ubytovací zařízení musí být přístupné veřejnosti. Pracovníci Čapího hnízda ale na dotaz redaktorů Práva uvedli, že tento objekt pronajmout nelze a že jde o administrativní budovu.

Babiš minulý týden Právu tvrdil, že vila byla vyňata z dotačního titulu.

Věcí se zabývá na základě anonymního trestního oznámení z loňského podzimu pražská kriminálka, a to s podezřením na dotační podvod. Obviněn však v této souvislosti dosud nikdo nebyl. V případě pravomocného rozsudku každopádně za padesátimiliónový podvod s dotacemi hrozí až desetileté vězení.

Okolnostmi udělení dotace se ale zabývá také evropský Úřad pro boj proti podvodům (OLAF), který už kvůli tomu zahájil oficiální vyšetřování. Podle Právem oslovených expertů jde o krok srovnatelný se sdělením obvinění v tuzemském trestním řízení. OLAF nicméně vede pouze administrativní vyšetřování a jeho výsledkem může být pouze požadavek na vrácení nezákonně přidělené dotace.

Pokud však OLAF v rámci své činnosti zajistí důkazy o možné trestné činnosti, předává je příslušným úřadům v dané zemi.

Dotaci zpětně prověřuje také auditní orgán Evropské komise a toto šetření má na starosti odbor spadající pod Babišem řízené ministerstvo financí. V případě prokázání pochybení by její vrácení zaplatili čeští daňoví poplatníci.

Vicepremiér se opakovaně vyjádřil, že orgánům šetřícím okolnosti udělení dotace poskytuje plnou součinnost. Média upozornila i na to, že úřednice jeho resortu bez vědomí svých přímých nadřízených v Bruselu zjišťovala na pokyn Babišova prvního náměstka Tomáše Vyhnálka informace o vyšetřování tamních orgánů mířícím na Čapí hnízdo. Vyhnálek to označil za standardní postup.