ČR může kvůli rozhodnutí Rusnokovy vlády přijít o čtvrt miliardy

Když na podzim roku 2013 prosazoval tehdejší ministr práce a sociálních věcí Rusnokovy a Zemanovy vlády František Koníček jeho koupi, sliboval, že služby pro klienty budou kvalitnější a dostupnější, pracovní podmínky pro zaměstnance se zlepší, a hlavně že čtvrtmiliardu z 299 miliónů, které vydá za budovu ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), zaplatí Evropská unie.

Jenže jeho ujišťování zůstane podle informací Práva z resortu nejspíše jen planým slibem, kterým chtěl nalákat vládu, aby na jeho megalomanský projekt kývla.

„Z pohledu financování je to unikátní záležitost. Pokud se nám to nepodaří, tak řádově 250 miliónů, které k tomu jsou, nenávratně propadnou a nebudou čerpány,“ strašil tehdy Koníček. A Rusnokova vláda právě na tento jeho argument slyšela a na koupi domu kývla.

Nedávný audit ministerstva financí, který prověřoval, zda tato koupě má šanci na příspěvek z evropských fondů, však dospěl k jinému závěru.

Přinejmenším 86,5 miliónu korun nemůže očekávat proplacení z Evropského fondu pro regionální rozvoj. Je totiž určen na podporu pouze pro regiony, nikoli pro hlavní město Prahu.

Pokud se ukáže, že ČR žádá o proplacení více peněz z evropských fondů, než na které má nárok, může se podle lidí znalých evropského systému stát, že Česko nakonec úplně utře nos.

Ministersvo práce a sociálních věcí se proto nyní snaží zachránit, co se dá.

„Musíme postupovat s péčí řádného hospodáře – a jako takoví se budeme snažit získat stoprocentní financování z evropských fondů. Ale každému, kdo se v tom trochu pohybuje, musí být jasné, že je to nereálné,“ řekla Právu ministryně Michaela Marksová (ČSSD).

Podle ní ti, kdo projekt připravili a prosazovali, si museli být vědomi toho, že nesplňuje požadavky na dotaci z fondu pro regionální rozvoj.

„Od počátku jim bylo jasné, že tento dům s těmi funkcemi včetně umístění generálního ředitelství v Praze nemůže počítat s tím, že by to EU z tohoto fondu financovala. Jestli někdo ve vládě tvrdil, že může být z 80 procent financováno Evropou, pak dal ministrům zkreslené informace. Budeme rádi, když s EU domluvíme alespoň část,“ dodala ministryně.

Podle ní je nyní dům za peníze, které tu stát vynaložil, neprodejný. Tři sta miliónů by přitom ministerstvo bralo. „Na tuto sumu jsme spočítali třeba letošní náklady na porodné za druhé dítě,“ uvedla.

Dům koupilo ministerstvo od firmy Alkatria za dvojnásobek ceny, kterou tato firma zaplatila podnikateli Zdeňku Bakalovi. Bakala totiž sídlo vydavatelství Ekonomia prodal firmě půl roku předtím za 140 miliónů.

Koupi prověřoval loni NKÚ, který konstatoval, že při ní došlo k mnoha pochybením. Vina padá i na samotný ÚP, který v žádosti o evropskou dotaci uvedl nepravdivé údaje o kancelářské ploše i celkové výměře budovy. Úřad také podle kontrolorů přesvědčivě nezdůvodnil nutnost pořízení nového sídla.

V době, kdy se koupě připravovala a realizovala, byla generální ředitelkou ÚP Marie Bílková, kterou ale loni v říjnu Marksová z funkce odvolala.

„Tím, kdo připravoval parametry tohoto projektu, bylo MPSV. Úřad práce v tom nehrál žádnou roli. Audit byl ukončen, až když jsem tam nebyla, takže se do toho nechci mediálně plést,“ odmítla Bílková pro Právo komentovat výsledky auditu.

Jako prozíravost úředníků, kteří projekt připravovali, se jeví nyní to, že do centrály Úřadu práce nastěhovali i kontaktní centra Prahy-západ a Prahy-východ, protože jen díky tomu ČR má šanci dosáhnout alespoň na část peněz.

Jak velká část to bude, je ve hvězdách. EU již dala najevo, že ČR nemůže počítat se čtvrtmiliardou, kterou sliboval Koníček. Reálnější bude zřejmě jen 150 miliónů, což je polovina z celkové ceny budovy, kterou MPSV zaplatilo. Ve vzduchu ale visí hrozba, že z EU přistane do ČR jen dvacet procent. Koníček by tak nechal nástupcům sekeru zhruba 250 miliónů korun.

„Co považuji za ještě větší hřích než peníze, je zhoršení podmínek pro lidi. Lituji klienty ze dvou mimopražských okresů, kteří sem musejí jet, hlavně matky s dětmi nebo zdravotně postižené občany,“ zkritizovala Marksová umístění dvou center do sporné budovy.

Klienti dříve jezdili na Karlovo náměstí a do Kartouzské ulice, tedy do míst, která jsou poblíž metra. Nyní musejí od metra jet několik stanic tramvají a pak ještě velký kus pěšky.

Podmínky přímo v budově nejsou lepší pro klienty ani pro zaměstnance. Co do pracovních podmínek si polepšili jen pracovníci generálního ředitelství.

Ostatní se museli uskrovnit. Řada kanceláří nemá přímé větrání, klienti se pohybují po všech patrech, podatelna je přístupná pouze z ulice, je špatný přístup k výtahům, zaměstnanci pomáhají nosit klientům kočárky s dětmi z patra do patra.

Jako falešný se ukazuje i argument, že úřad výrazně ušetří. Dodatečné milióny na dovybavení, na bezpečnostní systém, stavební úpravy, klíče za milióny, to vše prý dělá ze sídla ÚP dům s návratností kolem šedesáti let. To je proti slibované devítileté návratnosti výrazná změna.