Článek
Pithart připomněl svá slova z roku 1990: „Já jsem si dovolil jako tehdy představitel Občanského fóra v polovině ledna 1990 před televizními kamerami říci – ať si kdo chce nazve Listopad jak chce, ale já si myslím, že to revoluce nebyla, bylo to vyjednané předání moci. Já jsem to mohl říci, já jsem u toho byl.”
Pithart popsal i jednání komunistů. „Oni tu moc pouštěli před náma na zem. Představitelé moci to pouštěli na zem a jediný, kdo několik dní vzdoroval, zkoušel to, ještě letěl do Moskvy, jestli by ho Gorbačov nepodpořil, byl Ladislav Adamec. Jinak KSČ byla úplně down, učeně se tomu říká, že to je imploze, že se něco zhroutilo dovnitř.”
Z postupu předání moci podle Pitharta panuje jistí rozčarování: „Takže jsme si nezasloužili to, co se často prožívá jako katarze po nějakém vypětí, odvaze, riziku, nejistotě.” Komunisti podle něj moc předali sami, a proto nepřišla ta pravá euforie.
Esej Petra Pitharta: Rok od vpádu. Čestná porážka by byla nad zlato
