Článek
Perspektiva je, že k 1. 1. 2016 by už nemělo být umožněno přispívat do druhého pilíře. První věc odborné skupiny je rozhodnout, co se stane s penězi lidí, kteří už tam naspořili, protože naším zájmem rozhodně není někoho poškodit,“ řekla ministryně. Počítá s novou penzijní reformou.
Zavedení druhého pilíře penzijní reformy prosadil kabinet Petra Nečase. Ten, kdo se rozhodl pro druhý pilíř, nemusel část povinných odvodů (tři procenta z nynějších 28 procent ze mzdy) posílat do státního průběžného systému, ale do penzijního fondu na svůj individuální účet. Podmínkou však je, že si přidá další dvě procenta "ze svého".
Lidé, kterým bylo na začátku reformy (k 1. lednu 2013) více než 35 let, se mohli rozhodnout ke vstupu do systému jen do poloviny roku 2013. Ostatní zájemci mohou vstoupit do druhého pilíře vždy nejpozději do konce roku, v němž dosáhnou 35 let věku.
Vstup je sice dobrovolný, ale kdo se pro něj rozhodne, nemůže ze systému vystoupit.
Zájem byl mizivý
Zájem o tento systém byl ovšem minimální. Ve druhém pilíři spořilo na penzi ke konci loňského prosince necelých 84 tisíc lidí. Penzijní společnosti přitom původně očekávaly, že do druhého pilíře vstoupí za první půlrok asi půl miliónu lidí.
Kromě toho se na tento systém snesla vlna kritiky. Vytýkala se mu nejen ekonomická neefektivnost, ale také nulové garance, že se systém nebude v průběhu měnit, žádné záruky, že nedojde k vytunelování fondu a člověk nepřijde o své úspory. Vadilo také neprůhledné zhodnocování peněz.
Sociální demokracie dlouhodobě avizovala, že chce druhý pilíř zrušit.