Článek
Na možnost vzniku tohoto jevu v souvislosti s nedávnou intervencí ČNB proti koruně upozornil makroekonom největší domácí odborové centrály ČMKOS Martin Fassmann. Překvapivý odhad poklesu HDP statistickým úřadem ve třetím čtvrtletí Kysilku podle jeho vyjádření „příliš nevzrušuje“.
„Toto číslo bude možná jednou přehodnoceno,“ dodal. Připomněl, že Češi i tuzemské firmy patří v Evropě k těm, kteří pohlížejí na budoucí vývoj s největší mírou nedůvěry. „Lidem a firmám nejvíce vadí obtížná předpověditelnost toho, co bude. V takovém prostředí se těžko dělají spotřební plány domácností či dlouhodobé investiční plány firem,“ podotkl.
Psychologie negativních očekávání
Právě psychologie negativních očekávání lidí i firem přispívá podle Kysilky k tomu, že česká ekonomika, ač dnes stojí na relativně zdravých základech, vykazuje i v poslední době pokles, zatímco ekonomiky většiny okolních zemí Evropy už znovu rostou. Intervence ČNB k oslabení koruny na kurz 27 Kč za euro podle Kysilky „dává politikům čas a prostor, aby našli potřebná strukturální řešení neřešených problémů“. Tyto kroky ČNB budou mít podle jeho mínění menší příznivý efekt i na růst HDP a tvorbu pracovních míst.
Exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) v diskusi mj. řekl, že se nechce přidat k „levné kritice“ intervencí ČNB, ač by to bylo snadné. „Dobře vím, jak těžké je rozhodování, které s sebou nese viditelné náklady a současně čelí rizikům, které mohou být celospolečensky horší.
„Chci věřit, že centrální banka rozhodovala tak, že přínosy budou větší než náklady, které vznikly,“ uvedl. Zároveň ale připomněl, že zásah ČNB proti koruně znehodnotil část úspor právě lidem, kteří se k životu stavějí zodpovědně, spoří si na stáří a celá řada z nich patří k voličům pravicových stran.
Viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Pavel Juříček nedokáže jednoznačně říci, zda intervence ČNB budou pro velké exportní firmy znamenat plus nebo mínus. Velké problémy mohou mít podle něj podniky, které jsou proti výkyvům kurzu dobře zajištěné a také ty, které jsou ve větší míře závislé na dovozech surovin a polotovarů. Jak dodal, kupříkladu zemní plyn zdražil necelé tři týdny po zásahu ČNB již o 9 procent a čeká se další růst jeho cen.