K soudům se už chystá Suverénní řád maltézských rytířů, který vyhrožuje, že v případě obstrukcí bude žádat náhradu škody od podle něj pomalých úředníků.

O „pomalost“ ale nejde. Celý proces se totiž komplikuje proto, že Státní pozemkový úřad (SPÚ) má o části restitučních nároků pochybnosti, hlavně zda nebyl řádový majetek konfiskován už před únorem 1948 Benešovými dekrety nebo ještě dříve první pozemkovou reformou z roku 1919. Aby tyto pochybnosti rozptýlil, nechal v Národním archivu pátrat po dalších dokumentech.

Mám velké finanční zázemí v Římě a budu se soudit, až budou ti lidé červení v obličeji z facek, které budu rozdávat.kancléř českého velkopřevorství Johannes Lobkowicz

„Požádali jsme si o rešerše všech dostupných listin u Národního archivu u všech velkých řádů – benediktinů, cisterciáků, maltézských rytířů či křižovníků,“ řekl ve čtvrtek Právu ředitel odboru řízení restitucí SPÚ Václav Kohlíček. Odpověď zatím nedostali.

Náhrada škody i po úřednících

Pokud jim nové dokumenty nerozptýlí pochybnosti, přenechají rozhodnutí soudu, sdělil Právu ředitel SPÚ Petr Šťovíček. K tomu by se sporné případy mohly dostat do dvou let, během nichž musí úřad ve správním řízení rozhodnout.

Maltézským rytířům se opatrný až odmítavý postoj SPÚ nelíbí a chystají se o majetek soudit. Podle kancléře českého velkopřevorství Johannese Lobkowicze budou chtít i náhradu škody po úřednících, pokud budou jejich nároky blokovat.

„Když ukážeme jednoznačné dokumenty a oni nebudou chtít vydávat, budou mít na pozemkovém úřadu problém. Mám velké finanční zázemí v Římě a budu se soudit, až budou ti lidé červení v obličeji z facek, které budu rozdávat,“ řekl Právu Lobkowicz. Maltézští rytíři žádají o 1800 hektarů půdy a lesů. 160 hektarů leží např. v Březiněvsi u Prahy, které mají miliardovou hodnotu.

Interaktivní mapa církevních restitucí funguje na několika statutárních úrovních.

Interaktivní mapa církevních restitucí funguje na několika statutárních úrovních.

FOTO: www.cirkevrestituce.cz

Podle zákona o majetkovém narovnání by měly majetek získat zpět církve, náboženské společnosti, řády a kongregace, pokud jim byl zabrán po 25. únoru 1948. V případě majetku Maltézských rytířů byl ale konfiskační výměr ministerstva zemědělství podepsán pouhý den předtím – 24. února 1948. Lobkowicz ale argumentuje, že jeho předchůdci rozhodnutí o konfiskaci dostali až v březnu 1948.

Kolaborovali prý jen jedinci

Podle ředitele odboru Kohlíčka to ale není jediná nejasnost ohledně maltézských rytířů. „Jednomu z čelných představitelů řádu – jde o bývalého převora řádu Franze Wernera Bobeho – byla prokázána kolaborace a členství v NSDAP a po válce byl popraven. I kvůli tomu jsme požádali archiv o rešerši listin, aby se ukázalo, zda jejich majetek nebyl konfiskován na základě dekretů,“ řekl Kohlíček.

Podle něj některé zápisy z pozemkových knih na Českolipsku obsahují poznámku o konfiskaci majetku rytířů. „Maltézští rytíři byla jedna organizace v celé zemi, a pokud byl jejich majetek konfiskován, tak by bylo divné, kdyby konfiskace nedopadla i na ostatní majetek,“ podotkl.

Lobkowicz přiznává, že někteří členové řádu kolaborovali, ale nešlo o vrcholové představitele. „Bobe sám sebe jmenoval převorem, aniž by k tomu měl souhlas v Římě, a před nacisty se choval, jako by byl šéfem řádu,“ uvedl.

Ke konfiskaci po válce podle něj nikdy nedošlo. „Pod Benešovy dekrety jsme nespadali, protože jsme byli česká církevní právnická osoba,“ poznamenal.
Spor se povede také o nároky kláštera benediktinů v Broumově na Náchodsku. V jejich případě má úřad v rukou rozhodnutí ministra zemědělství Júliuse Ďuriše z roku 1946 o tom, že jejich majetek má podlehnout konfiskaci na základě Benešových dekretů.

Potíže i v Teplé a Vyšším Brodu

Benediktini se brání, že rozhodnutí nikdy nevešlo v platnost, a je proto neplatné. Podle Šťovíčka to nic nemění na tom, že spor nechají na vyřešení soudu. „U nás to vyvolává důvodnou pochybnost, že byly předmětem konfiskace, a vede nás to k názoru majetek nevydat a celou věc předložit soudu. Nemůžeme si dovolit prolomení restituční hranice a prezidentských dekretů,“ řekl Právu Šťovíček.

Nejasnosti panují i okolo nároků kláštera premonstrátů v Teplé a cisterciáků z Vyššího Brodu. Lze očekávat, že rozepře vyvolají i nároky bývalého řádu německých rytířů, kteří ale ještě žádosti úřadům neposlali. Čas na podání mají už jen do konce tohoto roku.

Premonstráti z Teplé žádají zpět osm tisíc hektarů polí a lesů a 260 hektarů rybníků. Sporných je podle informací Práva 178 hektarů, které v minulosti pozemkový fond již prodal, protože měl vyjádření katastrálního úřadu, že majetek konfiskoval již čs. stát v roce 1926, a přitom klášter je teď žádá zpět.

„Demokratická konfiskace”

„Máme náznaky, že premonstráti z Teplé požadují pozemky, které přešly na stát za první Masarykovy pozemkové reformy. Katastrální úřad si ale stojí na svém a opakuje původní stanovisko, že to blokovaný církevní majetek nebyl,“ uvedl Kohlíček.

Premonstráti se o pozemky soudí už několik let a tvrdí, že k převodu na stát mělo dojít až po vyplacení náhrad, k tomu ale nikdy nedošlo.

Ředitel pozemkového úřadu Šťovíček ale tvrdí, že otázka náhrad je nezajímá. „Jestli byla vyplacena náhrada, nebo ne, je nám jedno. Postup byl dokončen před nástupem komunistické diktatury. Pro nás je to demokratická konfiskace,“ dodal.

Potíže prokázat, že jim byl majetek zabrán až po únoru 1948, mají i cisterciáci z kláštera ve Vyšším Brodu, těm lesy a pole zabrali už nacisté. Problémy měli i s čs. státem po válce. Podle Šťovíčka nyní pozemkový úřad zkoumá dokumenty, které by měly do nároků vyšebrodských cisterciáků vnést jasno.

Úřad zatím vydal v rámci restitucí do konce září sedm pozemků a jednu stavbu. Uzavřel 17 dohod o vydání celkem 59 pozemků a tří staveb. Církve dosud zaslaly úřadu 1586 výzev, v nichž žádají o 41 674 zemědělských pozemků a 204 staveb.
Stát by mohl církvím vrátit až 30 tisíc hektarů zemědělské půdy. Lesy ČR blokují pro restituce asi 142 tisíc hektarů lesních pozemků.

Majetek, který má být vydán, byl oceněn na 75 miliard korun. Finanční náhrady za majetek nevydaný byly vyčísleny na 59 miliard korun plus inflaci. První dvoumiliardovou splátku církve dostanou už v prosinci.