Euro nebo třeba zrušení Senátu? Obecná referenda by mohla být už za rok

Teď se rodí unikátní šance prosadit ústavní zákon o všelidovém hlasování, s nímž ústava už dvacet let počítá a který už víc než desetkrát marně ležel v parlamentu.

Naději získat v příští Sněmovně ústavní většinu totiž mají strany, které obecné referendum prosazují – tedy soc. dem., komunisté, KDU-ČSL, zemanovci i ANO.

Měly by na to zhruba rok. K přijetí je zapotřebí ústavní většina 120 hlasů ve Sněmovně a 49 v Senátu. V horní komoře ji sice nyní levice má, ale při podzimních volbách v roce 2014 by ji mohla ztratit.

Ďábel se však skrývá v detailech. Partaje by se totiž musely dohodnout na klíčových ustanoveních, podobně jako tomu bylo při schvalování přímé volby prezidenta. Trest smrti, který by podle průzkumů podpořila většina lidí, je z referenda vlastně vyloučen, neboť je v rozporu s mezinárodněprávními závazky Česka.

Lidé dosud ve všelidovém hlasování rozhodovali jen jednou, a to v červnu 2003 o přistoupení k EU. Kromě toho v Česku platí jen zákon o místních referendech.

Ale co další sporné momenty? Budou moci vyvolat referendum jen občané, nebo ho bude muset schválit i parlament? Kolik set tisíc podpisů voličů bude potřeba? Bude výsledek platný vždy, nebo jen když se ho zúčastní určitý počet lidí? Bude někdo kontrolovat ústavnost referenda?

A to nejsou všechny otázky. O čem občané nebudou moci rozhodovat? Bude se hlídat pravost podpisů? Může vláda obejít parlament a vyvolat referendum? To jsou další úskalí.

Podle předsedy Ústavního soudu (ÚS) Pavla Rychetského by ústavní zákon o obecném referendu měl jasně vymezit okruhy, kde by bylo zakázáno referendum vypisovat.

„Ustálenou praxí v různých zemích je, že nelze referendum vypsat o daních nebo základních lidských právech a svobodách. Mezi další možná omezení patří, že nelze nahrazovat verdikty soudů, zejména trestní rozsudky,“ řekl Právu.

Podle Rychetského zákon musí stanovit způsob, jak lze všelidové hlasování vyvolat, a stupeň závaznosti jeho výsledku.

„A v každém případě ústavní zákon by musel jednoznačně stanovit, že předmětem referenda může být jen otázka, která nepřipouští více odpovědí než ANO a NE,“ upozornil.

Návrhů prosadit zákon o referendu obecném byla v minulých letech řada, zejména z řad poslanců ČSSD a komunistů. Žádný se ale nedostal daleko.

Stínový ministr vnitra soc. dem. Jeroným Tejc řekl Právu, že se ČSSD dlouhodobě snaží prosadit zákon o referendu. Kvůli nákladům by jeho konání spojoval s volbami.

„Muselo by se konat poté, co by se k otázce přihlásil určitý počet voličů. Jestli 50 nebo sto tisíc, je na diskusi. Naopak stanovit 50procentní účast pro závaznost mi nepřijde dobré, jedině v případech nejdůležitějších otázek,“ uvedl.

Dodal, že jinak by požadavky na účast mohly být 30–40 procent a alespoň 25 procent z těchto voličů by muselo být pro návrh, aby platil.

Velká úskalí Tejc v prosazení zákona nevidí. „Nemyslím si, že by referendum bylo nadužíváno. A neměli bychom se bát přímé demokracie jako něčeho, co stát oslabí. Opak je spíš pravdou,“ dodal s tím, že by nad ústavností hlasování bděl ÚS.

Předseda komunistů Vojtěch Filip by stanovil hranici pro počet podpisů na 100 tisíc a byl by pro to, aby referendum bylo pro parlament závazné. S Tejcem souhlasí, že by lidé například o daních rozhodovat neměli, naopak ale nevidí důvod zavádět kvorum pro platnost referenda. Tím pádem by rozhodlo třeba i deset procent voličů.

„Kvorum pro účast ve volbách také není. Těm, kteří by se nevyjádřili, by otázka byla jedno,“ uvedl Filip.

Také se neobává, že by referendum mohlo přinést problémy. „Ve Švédsku také zrušili jednu komoru parlamentu a nevyvolalo to v zemi nějaký exces. Časté konání referenda spíše posiluje, než oslabuje demokracii,“ dodal Filip, jehož strana chce po volbách vyvolat referendum o církevních restitucích.

Dát větší hlas lidem chce i ANO Andreje Babiše. „Naším záměrem je v řadě případů posílit přímou demokracii a toto je jeden z nich,“ řekla místopředsedkyně ANO Věra Jourová.

S referendem počítají i zemanovci. „Připravíme zákon o obecném referendu, které umožní občanům spolurozhodovat o závažných otázkách země,“ píšou v programu.

S větším odstupem se na všelidové hlasování dívá Pavel Bělobrádek, šéf lidovců, jejichž návrh na referendum už kdysi prošel až do Senátu, kde ho zastavila ODS.

Podle něj KDU-ČSL se referendu principiálně nebrání, je ale třeba správně nastavit jeho parametry. Zakázal by třeba hlasovat o daních, národní bezpečnosti či zákonech.

„Od toho máme parlament, neměli bychom se ureferendovat k smrti. Zodpovědnost musejí nést politici, neměli by se schovávat za rozhodování občanů. Hlasování by se mělo vyvolat spíše na základě podpisů stovek tisíc než desítek tisíc lidí,“ řekl Právu.

Podle Bělobrádka v případě referend hrozí například nebezpečí, že jako v Japonsku bude problém s jadernou energií, odstaví se elektrárny a za pár let se to ukáže jako chyba.

Opačný názor má senátor a lídr hnutí Úsvit přímé demokracie Tomio Okamura. „Navrhujeme závazné referendum bez výjimek. Lidé by mohli o jakýchkoli zákonech hlasovat, navrhovat je, upravovat i rušit,“ sdělil Právu.

Hranici pro vyvolání referenda by si představoval na 80 tisících voličů s minimálně 50procentní účastí pro platnost hlasování. I pro Okamuru by případnou ústavní pojistkou byl ÚS. „Lidé si nerozumnosti neodhlasují, třeba Švýcaři zamítli šest týdnů dovolené, i když by se předpokládal opak,“ dodal.