Článek
Podle něho by někdo mohl zpochybnit zákony, které přijme Senát a podepíše prezident, pokud pod něj pak nepřipojí podpis předseda Sněmovny, který ale už nebude. „Mnozí, kteří budou mít potřebu napadnout takovéto zákony, tak to učiní,“ namítl Polčák.
S jeho názorem nesouhlasí ústavní právník Jan Kysela: „Z hlediska platnosti zákona chybějící podpis předsedy Sněmovny nevadí,“ řekl Právu.
Podle ústavy zákony podepisuje prezident, předseda Sněmovny a předseda vlády. Toto právo v případě rozpuštění Sněmovny nepřechází na šéfa Senátu.
Prezident „pošťákem“
V minulosti se již ale několikrát stalo, že pod schválený zákon nepřipojil svůj podpis třeba prezident. Učinil to Václav Havel, když odmítl podepsat prodloužení platnosti lustračního zákona.
Václav Klaus nepodepsal církevní restituce. Před osmi lety to udělal i u zákona o podpoře energií z obnovitelných zdrojů, kterou právě včera Sněmovna novelizovala.
Podle Kysely může být problémem jen to, že má-li předseda Sněmovny předávat zákony Senátu a poté i prezidentovi, tak v případě, že již nebude Sněmovna existovat, bude chybět tento „pošťák“. Jak dodal, stát se jím může prezident, který svůj podpis pod schválený zákon připojí jako poslední, a tím vlastně legislativní proces ukončí. K platnosti zákona je totiž nutné jeho vyhlášení a to se děje zveřejněním ve Sbírce zákonů, kam text někdo musí předat.