Organizace pomáhá hlavně Romům, její terénní pracovníci se zaměřili na deset ubytoven v Ostravě. Podle zprávy chtěli poukázat na nedůstojné podmínky v těchto zařízeních i na "byznys s chudobou a rekordní vynakládání financí na doplatky na bydlení do kapes majitelů ubytoven".

Je až zarážející, jak dnes kvete byznys s chudobou. Do kapsy majitelům ubytoven plynou rekordní finanční částky, a to za podpory státu.

Sdružení svou zprávou reaguje na analýzu, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Podle ní by ubytovny mohly být součástí sociálního bydlení. Tyto výsledky by mohly být základem pro model sociálního bydlení, který MMR s resortem práce chystá. Už předloňská analýza ale ukázala, že se dávky na bydlení zneužívaly. Někteří provozovatelé ubytoven stanovili vysoké nájmy, které jim pak doplatky na bydlení dorovnaly.

"Od loňska jsou sice dány maximální hranice uznatelných nákladů na bydlení. Tím došlo ke zpřísnění, ale i tak majitel ubytovny v Ostravě za šestičlennou rodinu dostane ze sociálních dávek klidně 15.000 až 24.000 korun," uvádí sdružení ve svém šedesátistránkovém materiálu. Podle něj úředníci z úřadů práce při výpočtu nákladů na bydlení vycházejí z částek pro dané místo a počet osob v domácnosti. To, zda lidé bydlí v pokoji či velkém bytě, už nezohledňují.

Dvě smlouvy na jeden pokoj

Pracovníci třeba zjistili, že v jednom pokoji měli oba dospělí svou ubytovací smlouvu. Na každou z nich pak majitel dostával příspěvky. V jednom pokoji dokonce byla rodina, která měla tři smlouvy. V jedné z ubytoven pobyt dospělého stál 4300 korun měsíčně, dítěte 2200 korun. Dva dospělí se čtyřmi dětmi dávali ubytovateli 17 400 korun. V další ubytovně pobyt dospělého vyšel na 4200 korun a dítěte na 3900 korun, šestičlenná rodina hradila 24 000 korun měsíčně za pokoj o ploše necelých 19 metrů čtverečních. Někteří majitelé mají rovnou ve smlouvách, že jim dávky úřad posílá přímo.

Zpráva připomíná, že v roce 2011 se v Ostravě vydalo na doplatcích na bydlení asi 87 milionů korun, loni 172 milionů. "Je až zarážející, jak dnes kvete byznys s chudobou. Do kapsy majitelům ubytoven plynou rekordní finanční částky, a to za podpory státu," uvedlo sdružení. Pokud by se podle něj částky použily na nájem v obecním či nájemním bytě, stát by to vyšlo výrazně levněji.

Časovaná bomba

Podle zprávy jsou v ubytovnách nevyhovující podmínky. V místnosti o 20 metrech čtverečních žije i osmičlenná rodina. Děti nemají prostor na učení a hraní. U většiny ubytoven je jedno WC a sprcha na patře. Sociální zařízení bývá v havarijním stavu. "O žádné hygieně nemůže být ani řeč," uvádí zpráva. Podle ní jsou budovy zchátralé a majitelé do nich neinvestují. Loni byl zvýšený výskyt úplavice, štěnic, švábů a svrabu. Rodiny, za nimiž terénní pracovníci docházejí, bydlí v ubytovnách i přes pět let.

Podle expertů představují ubytovny časovanou bombu. Příspěvky na bydlení totiž stát vyplácí jen po několik let. Až je lidé přestanou dostávat, mohou se ocitnout na ulici. V ubytovnách se navíc nenaučili hospodařit a samostatně žít, dospělí jsou bez práce. Děti mají jen tento vzor. "Vyrůstá generace dětí ubytoven," podotýkají autoři. Situaci by podle nich vyřešilo zavedení sociálního bydlení.