Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg (TOP 09), který je předsedou vládní rady pro národnostní menšiny, chce v nejbližší době na jednání vlády navrhnout, aby tyto komunity byly uznány a jejich zástupci mohli zasednout ve vládní radě.

"Vietnamci a Bělorusové jsou tady v dostatečném počtu zastoupeni, aby měli v radě svého zástupce. Navrhnu, aby byli přijati,“ řekl Právu Schwarzenberg. Výhrady hlavně k Vietnamcům však má ministr vnitra Jan Kubice (nestr.).

„Věřím, že je vietnamská komunita tak silná, že by si to zasloužila. Řešíme ale docela masivní problém s drogami, které vyrábí organizovaný zločin z Vietnamu. V tom vidím zásadní potíž,“ řekl Právu Kubice. Podle něj to neznamená, že by měl něco proti slušným Vietnamcům.

Schwarzenberg: Je to silná komunita

Vietnamské narkomafie v Česku ve velkém pěstují marihuanu a také vyrábějí pervitin, který poté pašují do Německa.

Schwarzenberg ale argumentuje, že nelze zavírat oči před tím, že Vietnamci jsou silná komunita, která si větší zapojení do státu zaslouží. „Běžte po ulici a kupte si zeleninu. Vidíte, že tady Vietnamci jsou, to nelze popírat,“ poznamenal.

Uznané národnostní menšiny mají podle zákona právo na to, aby za určitých podmínek mohly požadovat dvojjazyčné místní nápisy.

Dále mají právo komunikovat s úřady a soudy ve svém jazyce. Stát má také povinnost podporovat jazyk a kulturu uznané menšiny.

Podle čestného předsedy česko-vietnamské společnosti Marcela Wintera Vietnamci mají dlouhodobě dva požadavky: nepovinné vyučování vietnamštiny a možnost dvojího občanství pro děti, které se zde narodí vietnamským rodičům.

Pověst Vietnamců v posledních letech kazí rozsáhlé pěstírny marihuany, které někteří z nich provozují.

Pověst Vietnamců v posledních letech kazí rozsáhlé pěstírny marihuany, které někteří z nich provozují.

FOTO: Archiv, Právo

Podle Wintera se v Česku každoročně narodí přes osm set vietnamských dětí a v některých obcích, např. na Karlovarsku, jsou ve třídách ve většině. „O dvojjazyčné názvy vůbec neusilují,“ řekl Právu Winter.

Šeich: Uznání jen dlouho usazeným

Stínový ministr vnitra za ČSSD Jeroným Tejc soudí, že lepší by byly projekty, které by cizince více integrovaly do české společnosti.

„Místo vytváření menšin bychom měli přesvědčit co nejvíce lidí a vytvořit jim co nejlepší podmínky, aby přijali českou kulturu a český jazyk za svůj,“ uvedl Tejc.

Výhrady má i místopředseda zahraničního výboru Sněmovny David Šeich (ODS). „K diskusi je, jestli pro ně chce pan ministr Schwarzenberg jen členství v radě, ale jestli by jim chtěl přiznat další práva, tak v tom bych byl opatrný,“ řekl Právu Šeich.

Má na mysli i to, že silné národnostní menšiny, jako slovenská, polská, romská či německá, mají právo na dvojjazyčné nápisy v obcích se silným zastoupením. Podle Šeicha by se uznáním vietnamské menšiny prolomila dosavadní praxe, kdy se uznávala jen historicky usazená menšina.

Čeští Vietnamci zastoupení Asociací českých občanů vietnamského původu a Svazem Vietnamců v ČR požádali vládu o uznání již několikrát, naposledy minulý rok v listopadu. Uznání menšinou by jim podle vlastních slov usnadnilo vyjednávání se státními orgány a mohlo přinést i finanční dotace na podporu jazyka a kultury.

V Česku dosud existuje dvanáct oficiálních národnostních menšin. Vietnamci jsou třetí nejpočetnější skupinou cizinců po Slovácích a Ukrajincích.

K vietnamské národnosti se při posledním sčítání lidu přihlásilo 29 660 lidí. Podle statistik Ministerstva vnitra loni pobývalo v ČR legálně 57 762 Vietnamců. Z nich 39 035 mělo povolení k trvalému pobytu, zbytek k přechodnému. V letech 2001 až 2010 dostalo české občanství podle statistiků 482 Vietnamců.

Bělorusů je podle dostupných údajů v Česku okolo čtyř tisíc.