Podle senátorů by mohl být Nečas podezřelý ze zneužití pravomoci úřední osoby, protože Klausovo amnestijní rozhodnutí podepsal bez toho, že by je předtím předložil vládě k projednání.

ŠtěchAntl v žádosti poukázali na to, že Úřad vlády neeviduje žádnou formu komunikace s Kanceláří prezidenta republiky ohledně amnestie, a také členové vlády přiznali, že amnestii neprojednali.

"Odpovědnost z ústavy přitom leží na vládě jako celku," upozornili Štěch a Antl. Podle nich tak Nečas znemožnil posouzení dopadů amnestijního rozhodnutí prezidenta republiky a projednání vládou, čímž překročil svou pravomoc a "rezignoval zcela na úlohu ústavní pojistky".

V žádosti se podotýká, že Nečas by mohl být podezřelý z trestného činu, i kdyby jednal nedbalostně. Štěch a Antl současně nejvyššího státního zástupce vyzvali, aby si od státních zastupitelství vyžádal zvláštní zprávu o trestních oznámeních podaných na postup předsedy vlády či jiného člena vlády v souvislosti s podpisem novoroční amnestie, o vyšetřování a výsledcích a aby svá zjištění zveřejnil.

Výsostné právo prezidenta

Nečas se stal po podpisu kritizované amnestie terčem kritiky. Uškodil mu také jeho výrok, že amnestie je výsostným právem prezidenta a předseda vlády podle ústavních zvyklostí svým spolupodpisem pouze potvrzuje, že není v rozporu s právním pořádkem.

Za to, že Nečas o amnestii neinformoval celou vládu, jej zkritizovali i koaliční politici, například ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg.