Pane prezidente (budoucí prezidente, opravuje Zeman), jaké pocity jste zažíval, když jste zvítězil v přímé volbě hlavy státu?

Samozřejmě že v případě jakéhokoli vítězství zažívá člověk pocit štěstí. Ale je dobré si uvědomit, že tento pocit nesmí trvat příliš dlouho, nesmí přerůst v euforii a musí být vystřídán pocitem odpovědnosti, který je daleko hlubší, dlouhodobější a důslednější.

Bylo to pro vás zadostiučinění za rok 2003, kdy jste, i kvůli ČSSD, neuspěl?

Tehdy to byla parlamentní volba, nyní přímá. Takže tyto dva velmi odlišné typy voleb lze jen těžko srovnávat.

Platí, že nebudete zasahovat do dění v ČSSD a ponecháte ji jejímu vývoji?

To platí o všech parlamentních stranách, nejen o ČSSD, protože prezident by se neměl vměšovat do vnitřních záležitostí jakékoli parlamentní strany. A pokud bych vysílal těmto stranám své poselství, mělo by být určeno všem stranám bez rozdílu. Moje poselství je důraz na investice, které vytvářejí nová pracovní místa a zajišťují konkurenceschopnost naší ekonomiky, před plýtvavými dárečky voličům těsně před volbami.

Přislíbil jste, že pojedete na březnový sjezd ČSSD. Jaké to pro vás je, po takové době?

Volal mně Bohuslav Sobotka, aby mi blahopřál k mému zvolení a aby mě na tento sjezd pozval. Odpověděl jsem mu, že na sjezd rád přijedu a že oslovím jeho delegáty tradičním pozdravem, který jsem mnohokrát používal jako bývalý předseda ČSSD, to jest: Milé přítelkyně, vážení přátelé.

Už jste hovořil s Karlem Schwarzenbergem?

Karel Schwarzenberg mně v sobotu, jako mnoho jiných, blahopřál k vítězství. Dohodli jsme se, že až se vrátím z několikadenního relaxačního pobytu na Vysočině, tak se sejdeme.

Řekl jste, že nejlepším řešením pro vládu Petra Nečase by byl její konec. Jak toho ale chcete dosáhnout? Prezident nemá takovou možnost.

Samozřejmě že ne. Ale na druhé straně vycházím z toho, že v Nečasově vládě je strana, kterou nikdo nevolil, to jest strana LIDEM, a že nelze vyloučit, že dojde, aniž bych to já osobně inicioval, k další destabilizaci této vlády, respektive její parlamentní většiny. Podobně jako nedávno byla vzpoura šesti poslanců ODS.

Znamená váš postoj, že by po pádu vlády měly následovat předčasné volby?

Úkolem prezidenta v žádném případě není destabilizovat jakoukoli vládu. Na druhé straně zastávám názor, že tato vláda se destabilizuje sama nejrůznějšími krizemi včetně personálních. Pouze jsem vyjádřil názor, že kdyby tyto krize, to znamená vzpoury jednotlivých poslanců a podobně, pokračovaly, bylo by daleko rozumnějším řešením ukončit existenci vlády, která má důvěru pouhých osmi procent občanů, vypsat předčasné volby, a rozdat tedy karty znovu.

Byl by pro vás problém jmenovat vládu s účastí KSČM?

Sám bych doporučoval, tak jako v minulosti, aby byla sestavena menšinová vláda vítězné strany s tolerancí nejsilnější opoziční strany, protože tento model se historicky osvědčil. Zatímco velká koalice nebo křehká stojedničková koalice se neosvědčily. Už proto, že koaliční partneři si vzájemně okopávají kotníky, svádějí neúspěchy na druhé a úspěchy si přisvojují sami.

Nicméně pokud by za mnou přišel případný předseda vlády s tím, že má vyjednanou koaliční vládu místo vlády menšinové, řekl bych mu, že to sice pokládám za horší, ale že samozřejmě jeho přání budu respektovat.

Kampaň byla vyhrocená, ve společnosti vyhloubila příkop. Jak se budete snažit tuto situaci změnit?

Budu se snažit přesvědčit i voliče Karla Schwarzenberga, že jsem skutečně prezidentem dolních deseti miliónů. Záleží na činech nebo na slovech, zda se mi to podaří. Na své první tiskové konferenci po zvolení jsem jasně řekl, že skončil duel Sparta–Slavia a začíná hra národního týmu ČR.

V neděli vám byla osobně popřát první dáma Livia Klausová. Už jste mluvil i s Václavem Klausem?

Pan prezident mně v sobotu volal z Latinské Ameriky a blahopřál mi k mému zvolení.

Plánujete s ním schůzku ještě před inaugurací?

Především předpokládám, že se po návratu z krátkého rekreačního pobytu setkám s pracovníky Kanceláře prezidenta republiky, abych se seznámil s její organizační strukturou. A samozřejmě se velice rád setkám jak s panem prezidentem Klausem, tak s paní Livií.

Bude vaše prezidentství pokračováním Klausova stylu, jak je vám připisováno?

Pokládám to za jedno z nejpitomějších vyjádření, které svědčí o naprosté neznalosti české politické historie. Václav Klaus byl propagátorem kupónové privatizace – a já jejím odpůrcem. Václav Klaus říkal, že potřebujeme více Viktorů Kožených – a já jsem říkal, že potřebujeme více Tomášů Baťů. Václav Klaus je euroskeptik – a já jsem eurofederalista. Ve výčtu těchto rozdílů bych mohl pokračovat. Ten, kdo toto tvrdí, je politický analfabet.

Co vám řekla po zvolení manželka Ivana?

Ivana mně blahopřála a dala si se mnou skleničku slivovice. Jinak je to žena, která se poměrně nerada ukazuje na veřejnosti, ale nezapomeňte, že byla třetí, respektive čtvrtou dámou v době, kdy jsem byl předsedou Poslanecké sněmovny a poté předsedou vlády. Takže má v plnění této role šestiletou praxi.

Na druhé straně vítám, že moje dcera, která se velmi aktivně zapojila do mé volební kampaně, je ochotna spolu se mnou vystupovat na veřejnosti. Předpokládám tedy mezi těmito dvěma ženami určitou dělbu práce.

Přestěhujete se na Hrad?

Samozřejmě se musím přestěhovat na Pražský hrad, a to z jednoho velmi prostého důvodu. Prezident republiky na Pražském hradě prakticky každý den přijímá velký počet ať už domácích, nebo zahraničních návštěv. Kdybych jezdil na Hrad ze Stodůlek, tak bych ztratil dvě hodiny času denně jenom touto přepravou. Tyto dvě hodiny času by bylo užitečnější věnovat právě těmto návštěvám.