Článek
ČSSD požadovala, aby napadené zákony byly zrušeny, neboť opozici nebyl na půdě Sněmovny dán dostatečný prostor k vyjádření.
Soud tomuto návrhu nevyhověl, souhlasil ale se zrušením některých paragrafů dotčených zákonů.
"Ústavní soud zrušil povinnost osob, jež jsou vedeny v evidenci uchazečů o zaměstnání po dobu delší než dva měsíce, vykonávat bez nároku na odměnu tzv. veřejnou službu," uvedl Rychetský. Soudu mimo jiné vadilo, že ačkoliv by nezaměstnaný pracoval na polovinu úvazku, nezískal by od státu adekvátní protiplnění.
"Nelze opominout podobnost mezi výkonem veřejné služby a výkonem trestu obecně prospěšných prací, v jejímž důsledku se v očích veřejnosti stírají rozdíly mezi oběma instituty. O tom svědčí zejména to, že druh a rozsah vykonávaných prací jsou obdobné, že zpravidla jsou totožní i „dohlížitelé“ na jejich řádný výkon a že v obou případech dochází k tomuto výkonu bez nároku na odměnu," připomněl v odůvodnění rozsudku Rychetský.
Nejednotnost pléna
Soudci nebyli v přijetí usnesení jednotní. Například Stanislav Balík se pozastavil nad srovnáním veřejné služby a nucené práce. "Je snad odteď analogicky nucenou prací činnost studenta, který během týdenní služby myje ve škole tabuli a nosí z kabinetu biologie do třídy kostlivce?" položil si otázku.
"Lehkoživkům" vyslal podle Balíka ÚS signál přibližně tohoto znění: "Až se zítra před polednem probudíte, můžete si v televizi bez obav a v klídku sledovat poněkud přisprostlou reality show a popíjet při tom lahváče. Narušit tuto pohodičku smí už jen zavolání kamarádů, nabízejících finančně zajímavou fušku…"
Zatím se nic nemění, připomnělo ministerstvo
Ministerstvo práce a sociálních věcí se podle ministryně Ludmily Müllerové (TOP 09) chce s verdiktem nejprve seznámit.
Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová (TOP 09)
"V tuto chvíli je zřejmé, že rozhodnutí Ústavního soudu nabývá účinnosti až po jeho vydání ve Sbírce zákonů, do té doby se tedy zatím nic nemění,“ dodala ministryně.
Premiér Petr Nečas (ODS) rozhodnutí soudu respektuje. Na tiskové konferenci uvedl, že vláda prostuduje odůvodnění soudu a z něj pak vyvodí možné konkrétní úpravy dotčených zákonů.
Změny v zákonu o zdravotnických službách
ÚS zároveň zrušil některá ustanovení zákona o zdravotních službách. Jedná se například o paragrafy ukládající provozovatelům nestátních zdravotnických zařízení povinnost tzv. přeregistrace. Změny se dočká i úprava vymezující obsah Národního registru zdravotnických pracovníků a zakládající časové omezení dříve vysloveného přání pacientů, která může pacient učinit pro případ, že v budoucnu nebude schopen vyslovit souhlas nebo nesouhlas s poskytnutím zdravotní péče.
ÚS oproti tomu odmítl argumentaci navrhovatelů ohledně neústavnosti legislativního procesu. ČSSD vadilo, že koalice odsouhlasila sloučení diskuse ke všem 14 zákonům a omezení vystoupení poslanců na dvakrát deset minut. Soud připomněl, že poslanci měli dostatek prostoru vyjádřit se v průběhu celého legislativního procesu.
Filip uznal selhání
Soud na počátku jednání udělil pokutu 100 000 korun skupině opozičních poslanců v čele s předsedou KSČM Vojtěchem Filipem, kteří požadovali veřejné jednání, ale do Brna nikdo z nich nedorazil a soudu byla doručena pouze omluva. [celá zpráva]
Filip to označil za selhání jednotlivců, kteří měli skupinu poslanců zastupovat. On sám byl prý zaneprázdněn „jiným závažným jednáním“.
„Považuji to za závažné selhání, které poškozuje jak KSČM, tak samotné projednávání ústavní stížnosti ve věci asociálních vládních reforem,“ uvedl Filip.