Článek
Jen za rok 2010 bylo ze seznamu znalců a tlumočníků podle údajů ministerstva spravedlnosti vyškrtnuto 59 lidí. Buď se dodatečně zjistilo, že nesplňují podmínky pro jmenování, porušují povinnosti vyplývající ze znaleckého slibu nebo se při jiné práci dostali do střetu zájmů s výkonem znalecké činnosti.
Počty vyškrtnutých znalců za loňský rok nemá podle mluvčí Petry Hrubé ministerstvo ještě pohromadě.
Protichůdné závěry či neschopnost
V medializovaném případu dopravní nehody zpěvačky Dary Rolins zazněly nedávno dva soudně lékařské znalecké posudky.
Podle jednoho byl 63letý muž, který zemřel poté, co se na skútru střetl se zpěvaččiným mercedesem, málem na smrt nemocný a každý jiný na jeho místě by srážku přežil.
Podle druhého utrpěl zranění, na něž by zemřelo 99 procent zdravých lidí. Soud přitom bude rozhodovat o citlivé otázce, do jaké míry nese zpěvačka odpovědnost za fatální následek nehody.
Nebo jiný nedávný případ. Bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) nechal letos v březnu prověřit postup soudního znalce Ivana Boušky, který předložil Městskému soudu v Praze dobrozdání o zdravotním stavu „vlčích dětí“.
Dva chlapce, které jejich rodiče zapírali před úřady a po celý život drželi tajně mezi čtyřmi stěnami vinohradského bytu, vyšetřil, aniž by je osobně viděl. U soudu to pak vysvětloval tím, že vycházel z podkladů jiných lékařů, kteří děti prohlédli.
Stížnosti na kvalitu znaleckých posudků vznesli naposledy státní zástupci ve své výroční zprávě za loňský rok.
„Podle Městského státního zastupitelství Praha se množí situace, kdy znalec nedokáže obhájit své závěry u hlavního líčení, čímž dochází ke změně důkazní situace v řízení před soudem, a v obžalobě použitá právní kvalifikace se stává neudržitelnou,“ cituje zpráva Nejvyššího státního zastupitelství z poznatků pražských žalobců.
Zastaralý zákon
Problém vidí právě v posudcích z oboru zdravotnictví, odvětví soudního lékařství. Nízkou kvalitu posudků připisuje především nejednoznačným podmínkám pro zápis do seznamu znalců.
Problém v něm vnímají i samotní znalci. „Například na Slovensku jsou dál. Soudní znalci tam musí absolvovat dva roky vysokoškolského studia určeného přímo pro znalce,“ podotkl předseda Unie soudních znalců Jiří Kutáč.
Český zákon o znalcích a tlumočnících pouze velmi obecně říká, že znalec musí mít znalosti a zkušenosti z oboru, v němž činnost vykonává, a musí být bezúhonný.
Pospíšil už v době svého působení ve vládě Mirka Topolánka (ODS) představil plán, jak podmínky zpřísnit. Znalci by podle něj museli mít povinně vysokoškolské vzdělání, pětiletou praxi v oboru a povinné kurzy ze znaleckého minima na justiční akademii.
„Chtěli jsme jít cestou kompletně nového zákona. Ten zůstal rozepsaný na ministerstvu. Kdybych byl ministrem, do konce volebního období bych ho prosadil,“ řekl Právu exministr Pospíšil. „Zákon měl být postavený na úplně jiných principech, liberálnějších poměrech a na tvrdší kontrole,“ podotkl politik.
Místo plánovaného nového zákona, který by měl nahradit dosavadní 45 let starou úpravu, byla zatím koncem loňského roku v parlamentu schválena jen drobná novela.
Obsahuje například zpřísnění sankcí za chyby znalců, a to až do výše pokuty 100 tisíc korun pro fyzické osoby, respektive 400 tisíc pro znalecké ústavy, ne však už přísné podmínky pro zápis do seznamu.
Ten aktuálně zahrnuje 10 031 jmen znalců, 3403 tlumočníků a 391 znaleckých ústavů. O nový zápis aktuálně žádá 103 dalších uchazečů.