Pane senátore a místopředsedo ČSSD, co byste raději: aby vaši oblíbení klokani z Bohemians 1905 nesestoupili z Gambrinus ligy nebo abyste se stal prezidentem?

Samozřejmě bych chtěl, aby se Bohemka zachránila, ale když jsem už předběžně přijal nominaci, tak bych udělal vše pro to, abych byl zvolen. Proč nemít úspěch v obou případech? To se přece nevylučuje.

Podle průzkumů jste nejpopulárnější politik. Čemu to přičítáte?

Těžko říci, je to kombinace více věcí. Doufám, že to je ocenění postoje v pražském sporu soc. dem. a že lidé vidí, že si za svými názory stojím a nedělám handly na voliče. Možná v tom hraje roli vystupování a třeba i dobré jméno, které se snažím zachovat.

Víte, že vás čeká už jen cesta dolů?

To tak bývá. Člověk musí být připraven i na sešupy a prohry.

Nebortí se představa ČSSD o nominačních diskusích mezi vámi a Janem Švejnarem? O něm jste řekl, že se štítí soc. dem. a že si nedovedete představit, že by ČSSD podpořila jeho kandidaturu.

Každý, kdo usiluje o nominaci soc. dem., by měl splňovat určité požadavky. Především by se k tomu měl jasně přihlásit, nemít s podporou ČSSD vnitřní problém a být ochoten se prezidentské volby účastnit. Nerozhodnost v této věci je chyba. Pokud tuto podmínku splníme, tak není problém, aby naše debaty probíhaly.

Znamená to tedy, že Švejnar už vypadl ze hry?

Buď chci být kandidátem zcela nezávislým na politických stranách a pak do toho jdu sám, nebo pokud do boje půjdu s podporou politické strany, tak se vším všudy. Nevidím příliš velký prostor mezi těmito dvěma variantami. Soc. dem. je sebevědomá a hrdá strana a bude vybírat takového kandidáta, který se k ní bude hlásit a bude si její podpory vážit. Neumím si představit, že by naši členové volili kohokoli, kdo se takto chovat nebude.

Dokdy tedy má Švejnar čas se rozhodnout?

Nejpozději do 19. května ráno, kdy o nominaci bude rozhodovat ústřední výkonný výbor ČSSD. Ale myslím, že i do debat je třeba jít s jednoznačným stanoviskem.

Švejnarovi vyčítáte liknavost, on vám zase extrémně levicové postoje.

To mě pobavilo, protože se nepovažuji za extrémně levicového člověka. Moje postoje jsou sociálně vyhraněné, mám silné sociální cítění a byl bych rád, aby naše společnost umožnila každému žít nejen svobodně, ale i v důstojných životních podmínkách.

Spíše narážel na povolební spolupráci s komunisty, jíž se nebráníte.

Myslím, že ne, že narážel na reálné programové rozdíly. Já stejně jako soc. dem. jsem pro zrušení druhého pilíře důchodové reformy, profesor Švejnar se vyjádřil ve prospěch kapitálových fondů. Ve školství je zásadní, aby dostupnost vysokoškolského vzdělání nebyla limitována sociálním postavením. On zjevně ovlivněn zkušeností z USA prosazuje zavádění školného.

Tak proč ho vůbec zvažujete za kandidáta, když má tak odlišné postoje oproti ČSSD?

Je to otázka přístupu. Každý z nás ztělesňuje jiný typ kandidáta. Na první pohled se zdá, že existuje poptávka po tzv. nestranickém či nezávislém kandidátovi. Podle mě je ale přímá volba stranickou volbou a podle mě ten, kdo bude jednoznačně vyhraněn, bude spíše ve výhodě.

Co je důležité? Za každou cenu vyhrát nebo v prezidentské volbě uplatnit naše vize a hodnoty? Umím si představit, že lze důstojně i prohrát, byť každý jde do voleb s cílem uspět. Do volby jdete s nějakými představami a stojí za to i prohrát, pokud neuspějete. To k politice patří.

Favoritem je zatím expremiér Jan Fischer. Co soudíte o tomto soupeři?

Je příliš brzy hovořit o favoritech. U Jana Fischera jsem zatím jeho výrazné politické postoje nezaznamenal. Jste-li nestranný, možná nemáte názor. Úzkostlivé držení nevyhraněného postoje nemůže pomoci, naopak stranického kandidáta lze zařadit.

Nakolik zamíchá kartami Miloš Zeman? Senátor soc. dem. Vladimír Dryml ho chce prosazovat a napříč spektrem sehnal potřebné senátory.

Z debat v ČSSD necítím větší poptávku po kandidatuře Miloše Zemana. Vnímám to jako něco, co je v soc. dem. okrajová záležitost. Je vidět pro to, že je mediálně zajímavá. Pokud se soc. dem. bude chovat jako sebevědomá strana, stěží lze předpokládat, že podpoří kandidáta jiné strany, natož člověka, který uplynulých deset let nedělal nic jiného, než že se snažil poškodit soc. dem., seč mu síly stačily.

Ale ten člověk má v preferencích mnohem větší úspěch než vy. Je třetí.

To je velmi sporná záležitost. Jsou různé průzkumy, některým věřím více, některým méně. A hlavně všechny jsou velmi významně zkreslené, protože za některé strany se uvádí více kandidátů. Podpora se tak dělí a také není jasné, kdo bude kandidovat.

Nemohl by ale Zeman být společným kandidátem levice, který osloví více lidí než vy?

Nemyslím si to. I z našeho průzkumu, který jsme si zadali, vyplývá, že má velmi slabou podporu ve společnosti. Zemanovu kandidaturu si vůbec neumím představit a prakticky bych to vylučoval. Byť jednotlivé názory mohou zaznít, tak by soc. dem. takovým krokem popřela sama sebe.

Neříkal jste, že průzkumům nevěříte? V roce 2010 vám ostatně prorokovaly jasné vítězství a nyní jste už dva roky v opozici. Proč věříte zrovna tomuto?

Modelovali jsme ho, aby se blížil reálné volbě. Ale to není podstatné. Průzkumy lze brát jen orientačně a tři čtvrtě roku je v politice téměř nekonečná doba. Nikdo neví, jak třeba podporu jednotlivých kandidátů či stran ovlivní podzimní volby do krajů a Senátu.

Usiloval byste se o širší podporu, třeba i jiných stran?

Nechci mluvit za ostatní strany, ale v senátní kampani mě podpořili zelení. Kdyby byla shoda mezi soc. dem. a SZ na společném kandidátovi, přišlo by mi to smysluplné. V případě druhého kola budou oba kandidáti usilovat o co nejširší podporu.

Oslovil byste i komunisty, jak jste to udělal při volbě do Senátu v roce 2010?

Zcela nepochybně bych usiloval o hlasy všech levicových voličů. Každý hlas má stejnou váhu, tak proč neusilovat o to, aby mě podpořili všichni voliči levé části spektra, pokud bych postoupil do druhého kola, n Znepokojují vás rostoucí preference KSČM?

Je to obraz vynikajícího výsledku vládnutí současného pravicového kabinetu. Žene už lidi do situace, kdy jsou někteří z nich ochotní volit komunisty.

Vládnout díky nim by vám ale nevadilo...

Umím si představit jednobarevnou menšinovou vládu soc. dem., která bude hledat v hospodářských a sociálních tématech v levé části spektra a v zahraničněpolitických a evropských otázkách u co největšího počtu stran.

Celý rozhovor si přečtěte v sobotním vydání deníku Právo