Hlavní obsah

Mění se čas z letního na zimní, podle odborníků to lidem prospívá

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Evropa v noci ze soboty na neděli 30. října mění čas. Místo středoevropského letního času zavádí středoevropský čas, kterému se běžné říká zimní. Podle odborníků na lidskou psychiku změna času prospívá zdraví, protože člověka vrací do přirozených biologických rytmů.

Foto: Profimedia.cz

Při změně letního času na zimní se ve tři hodiny ráno posouvá ručička ciferníku o hodinu zpět. Noc je tak o hodinu delší.

Článek

Časoměřiče se v noci na neděli v 03:00 posouvají zpět na 02:00. Lidé si tak mohou o hodinu déle přispat.

Podle psycholožky Marcely Slavíčkové návrat z uměle zavedeného letního času k přirozenému zimnímu času zdraví prospívá. V letním čase podle ní organismus lidí funguje jako automobil s částečně zataženou brzdou. Se zimním časem se brzda povolí.

"Je to návrat do přirozeného bioenergetického prostoru, návrat do normy a optima, obnova biologických rytmů vůči Zemi a Slunci,“ říká Slavíčková, která praktikuje čínskou medicínu.

"Většině lidí přechod na zimní čas problémy nedělá, v zásadě hůře si zvykají na letní čas, kdy jim den začíná o hodinu dříve," doplnil psychiatr Jan Cimický. Organismus se musí "přeprogramovat", což trvá asi týden.

Změna času škodí nejvíce dětem a nemocným lidem

Změny času zasahují podle odborníků všechny, ale více dopadají na lidi nemocné a oslabené. Dětem škodí více než starým lidem. Podle Slavíčkové je to proto, že u dětí se souhrnná životní energie teprve buduje. "Změna ale postihuje i dospělé v produktivním věku, relativně zdravé, protože jim ukrajuje z celkového krajíce životní energie," vysvětlila.

Cimický zdůraznil, že ve své dlouholeté praxi se nesetkal s člověkem, který by vyhledal psychiatrickou pomoc pro výraznější problémy s časovými změnami. "Pro lidi zdravé to není problém, s jistými problémy lze počítat snad jen u neurotiků, kteří jsou zvyklí na určitý stereotyp," shrnul.

Deset vlaků Českých drah se na hodinu zastaví

Kvůli změně letního času na zimní budou v zastávkách hodinu stát vlaky Českých drah. "Pokud by vlaky nezůstaly stát, jely by po změně času ve zbytku trasy o hodinu dříve," uvedl Petr Pošta z tiskového odboru Českých drah. Zastaví se pouze noční dálkové vlaky a rychlíky, regionální osobní dopravy se změna nedotkne, protože v době změny žádné nejedou.

Rychlík 406 Chopin z Vídně do Varšavy počká ve stanici Ostrava-Svinov, spoj v opačném směru bude stát ve stanici Bohumín.
Rychlík R440 Excelsior z Košic do Chebu počká na odjezd v Pardubicích, vlak v opačném směru bude na hodinu odstavený v České Třebové.
V Třinci na odjezdový čas počká R 442 Šírava ve směru Humenné - Praha, rychlík v opačném směru bude čekat v Českém Těšíně.
Noční vlaky EN 442 a 443 Slovakia spojující Košice a Prahu budou čekat v Bohumíně.
EN 476 Metropol Budapešť - Berlín na odjezdový čas počká v Pardubicích, spoj v opačném směru bude odstavený v Brně.

Užitek zavádění letního času je sporný

Letní čas zavádějí všechny země Evropské unie. Kromě nich také Spojené státy či Mexiko, naopak Rusko letos zůstane při letním čase. Zastánci letního času argumentují úsporou energie. Výzkumy ale ukázaly, že je zanedbatelná.

Američan Benjamin Franklin, který prý s nápadem posouvat v létě čas přišel, tvrdil, že se tak ušetří na svíčkách. Dnešní odborníci ale říkají, že se střídání letního a zimního času v energetice projevuje jen zanedbatelně a úspory elektřiny to nepřináší. Mnohem větší vliv na spotřebu energie má podle nich počasí. Střídání letního a takzvaného zimního času se přesto dodržuje.

V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979, a to v důsledku ropné krize a energetických problémů (ve státech EU byl již od roku 1976). Až do roku 1995 trval letní čas šest měsíců, od roku 1996 se Česko připojilo ke zvyklostem Evropské unie a letní čas prodloužilo na sedm měsíců.

Legendárním českým bojovníkem proti letnímu času byl pekař Stanislav Pecka ze Sobětuch na Chrudimsku. O zrušení letního času marně usiloval i u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Předloni v létě ale zemřel.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám