Hlavní obsah

Politici przní češtinu neologismy: návrh vydesignují, odprezentují a prohlasují

Právo, Oldřich Danda, Jan Rovenský

Málokdo se chová ke svému pracovnímu nástroji tak macešsky jako politici k rodné řeči. Nejenže si každý adept politického řemesla brzy osvojí fráze a klišé, naučí se v mnoha větách nic neříci, ale čím dál více můžeme od politiků slyšet slova v češtině zcela nová. A málokdy mají šťastnou ruku.

Foto: Petr Horník, Právo

Slovní perly politici často vypouštějí i ve Sněmovně

Článek

Nejčastěji politici tvoří inspirováni svými znalostmi anglického jazyka a schopností používat české předpony. Někdejší ministr životního prostředí Martin Bursík za Stranu zelených své „environmentální“ návrhy rád „vydesignoval“.

Šéf poslaneckého klubu Věcí veřejných Vít Bárta své názory často „inzeruje“, poslankyně véček Lenka Andrýsová zase redaktora Práva „oddelegovala“ na svého kolegu. Vicepremiérka Karolína Peake (VV) uvedla, že zdravotní reformu je třeba „vykomunikovat i s širokou lékařskou veřejností“.

Perly našich politiků
vydesignovat
vykomunikovat
inzerovat
prohlasovat
oddelegovat
rozdiskutovat
odprezentovat
dát statement
negociovat
sdělit message
dosáhnout dealu

Předseda klubu TOP 09 a Starostové Petr Gazdík přiznal, že na koaličních jednáních „někteří členové K9 musejí edukovat jiné členy“. Kandidát TOP 09 na pražského primátora Zdeněk Tůma se ohradil proti tvrzení, že po pražských volbách „nebyli ochotní negociovat“.

Pražský primátor Bohuslav Svoboda (ODS) mluvil o „ideovém statementu“, místo aby použil český výraz stanovisko nebo prohlášení. Jeho stranický kolega a ministr obrany Alexandr Vondra hovořil o sekání chapadla korupční chobotnici jako o „politickém statementu“.

Poslanec ODS Boris Šťastný zase v parlamentní diskusi o potírání korupce zaperlil větou: „Jsem přesvědčen, že v průběhu legislativního procesu bude možné vynegociovat takové změny, které by umožňovaly jeho přijetí v podobě, která by způsobila zlepšení v této problematice.“

Po volební nevýhře Klaus pije nekávu

Samostatnou kapitolou je prezident Václav Klaus. Ten také rád používá cizí slova, ale často překvapí užíváním nezvyklých „slůvek a větiček“. Když ODS v roce 2002 prohrála sněmovní volby, označil to Klaus za „nevýhru“, a při cestě do Austrálie nyní pil „americkou nekávu“.

Politici také rádi používají floskule jako „dovedu si představit“, že jednání „jsou o něčem“ a že je o záležitosti třeba se „začít bavit od začátku“. Slovního balastu lze najít ve slovníku politiků habaděj. „Čím konkrétnější jsou rozměry našich debat, tím lépe pro občany můžeme odprezentovat to, že tu věc myslíme vážně,“ prohlásil třeba o zdravotní reformě Bárta.

Nezdráhají se také použít cizí slova, aby zastřeli závažnost problému. Příkladem může být nahrazování českého vyvedení (financí) z důchodového účtu soukromým penzijním fondům tajemným slovem opt-out. Za optimalizací lůžkové péče se například skrývá seškrtání počtu lůžek.

Mlžení jako v seriálu Jistě, pane premiére

Jak ukazuje ale český překlad britského seriálu Jistě, pane premiére, lze nesrozumitelně mluvit i bez většího využití cizích slov. Například když sir Humphrey sděluje předsedovi vlády Hackerovi, že došlo k dohodě.

„Z diskuse vzešla celá řada podnětů. Po jejich prozkoumání se ukázalo, že naznačují jisté slibné směry uvažování, jejichž sledování vedlo k pochopení, že alternativní postupy jednání by vlastně mohly za jistých okolností de facto poskytnout možnosti jemné modifikace, vedoucí i k přehodnocování původně sporných oblastí a naznačující způsob, jak podpořit možnosti kompromisu a spolupráce,“ říká zmatenému premiérovi Humphrey.

Ostatně bez viny nejsou ani novináři: ti ve svých titulcích a článcích často vystavují žluté karty, píší o jablku sváru, informují, že návrh dostal zelenou či že nový zákon se stane bičem třeba na řidiče.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám