Článek
„Řízení justice přes ministerstvo spravedlnosti je prvek patřící do totalitních režimů,“ prohlásil ostře před sto padesáti advokáty, úředníky a soudci na nedávném kongresu Právní prostor 2011 předseda Obvodního soudu pro Prahu 1 Libor Vávra.
„Politická moc nemá logicky zájem zbavit se vlivu na justici. Všechny politické strany jsou proto unisono proti soudní samosprávě,“ dodal soudce Vrchního soudu v Praze Ladislav Derka.
V ČR před volbami opozice říká, že je třeba mít nezávislou justici, stane se pak stranou vládnoucí a zjistí, jak je opojné mít moc nad soudy.
Podle předsedy Městského soudu v Praze Jana Sváčka je přitom ve většině evropských zemí ustanoven nezávislý orgán, kde jsou zástupci parlamentu a vlády, jenž chod justice řídí.
Náměstek brání úřad zuby nehty
„Toto ale není správná cesta pro Českou republiku. Soudci mají primárně soudit, nemají být správními úředníky. Zcela nezávislá a neodpovědná samospráva není cestou k parlamentní demokracii,“ reagoval bezprostředně na Právním prostoru náměstek ministra spravedlnosti Filip Melzer.
„Institucionální nezávislost soudů je zcela běžná ve většině evropských zemí. V ČR ale před volbami opozice říká, že je třeba mít nezávislou justici, stane se pak stranou vládnoucí a zjistí, jak je opojné mít moc nad soudy, a tak zase ta druhá, už opoziční strana, hlásá samosprávu justice, protože té vládnoucí závidí, ale jakmile se sama dostane k moci, vše se opakuje,“ oponoval Sváček.
Verdikt ovlivněný ne jen ústavou…
Soudci se pozastavují třeba nad tím, že ústavní soud v takových kauzách, jako jsou vládní škrty ve stavebním spoření, neberou v úvahu jen ústavněprávní otázku zpětné platnosti nových smluvních podmínek ve spoření, ale i ekonomické a politické souvislosti.
„Soudce by ale nikdy neměl brát v potaz, zda na to stát má nebo nemá, a jací politici a z jakých pohnutek danou věc rozhodli. Má se zabývat pouze tím, zda to je či není v souladu s Ústavou,“ řekl Právu jeden ze soudců.
„Politická reprezentace nechce větší nezávislost justice. Ministerstvo spravedlnosti ale nemá odborný aparát pro to, aby mohlo justici řídit,“ nechala se na kongresu slyšet bývalá ministryně spravedlnosti Daniela Kovářová.
„U soudů je paradox, že spadají pod ministerstvo spravedlnosti, neboť to je stejné, jako by poslanci rovněž spadali pod nějaké ministerstvo. Přitom justice by měla být principiálně jedním z pilířů demokracie, nezávislých na politické reprezentaci,“ shrnul šéfredaktor časopisu Soudce Karel Havlíček.
Pospíšil kritiku neakceptoval
Snaha soudců o samosprávu však naráží na tvrdý odpor Pospíšilova úřadu.
„Tvrzení, že justice je řízena ministerstvem, nelze akceptovat. Ministerstvo spravedlnosti zajišťuje pouze výkon státní správy soudů. Naopak jejich rozhodovací činnost je zcela samostatná a výhradně v rukách nezávislých soudců,“ reagoval pro Právo ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) ústy své mluvčí.
Podle něho se ministerstvo spravedlnosti nebrání diskusi o zavedení některých prvků samosprávy, zejména u kariérního postupu soudce. „Je však k tomu třeba přistupovat velmi obezřetně, aby nebyl narušen systém vzájemných vyvážení a brzd mezi jednotlivými státními mocemi,“ zdůraznil.