Resort ministra Karla Schwarzenberga (TOP 09), který se kvůli reorganizaci a škrtům letos rozloučil s 333 zaměstnanci, však věrnými straníky – a to ze všech partají, i těch zaniklých – zůstává zaplevelen.

„Problém není v tom, že vláda z nějakého politika udělá velvyslance, nebo si s sebou ministr přivede své náměstky. To je běžná praxe po celém světě. Potíž tkví ve skutečnosti, že takoví lidé na ministerstvu zůstávají jako kmenoví zaměstnanci. Tím ostatním nepolitickým pracovníkům značně komplikují kariérní postup i budování úředního aparátu,“ popsal Právu situaci zdroj z Černínského paláce.

Výčet není malý, z devadesátky misí je skoro 15 procent ambasád obsazováno politicky.

Straníci nahrazují neutrální úředníky

Velvyslancem v Chorvatsku je exministr obrany za US-DEU Karel Kühnl, lidovecký exposlanec Jiří Karas v Bělorusku, exnáměstek za soc. dem Vladimír Müller v Belgii či exsenátor za ODA Michael Žantovský v Británii.

Značný počet úřadů řídí lidé spjatí s ODS – někdejší ministr hospodářství Karel Dyba zastupuje ČR při OECD v Paříži, bývalý senátor Luděk Zahradníček v Zimbabwe, exnáměstek Tomáš Pojar v Izraeli či pražský exprimátor Jan Koukal ve Vídni. A nejprestižnější místo v USA nedávno získal poslanec Petr Gandalovič.

Ke stranám mají blízko i někteří dlouholetí diplomaté – k ODS exnáměstkyně a nynější velvyslankyně v Maďarsku Helena Bambasová, ambasador v Rusku Petr Kolář či šéfka české mise v EU Milena Vicenová.

ČSSD má zase zastoupení v exnáměstkovi a pravděpodobném velvyslanci v Austrálii Hynku Kmoníčkovi či vrchním řediteli Sekce zpracování informací Karlu Borůvkovi.

„Vetřelci“ zvenčí kromě velvyslaneckých postů působí i na postech ředitelů – například vrchní ředitelku sekce ministra dělá analytička TOP 09 Kateřina Weissová či šéfa odboru dvoustranných ekonomických vztahů exprimátor Hradce Králové za ODA Martin Dvořák.

Z kanceláře exprezidenta Havla kupříkladu pochází bývalý velvyslanec v Chorvatsku a nynější vrchní ředitel pro Evropu Petr Buriánek, exambasador ve Francii a nynější politický ředitel Pavel Fischer, bývalá generální konzulka ČR v New Yorku a stávající vedoucí mise ČR při UNESCO Halka Kaiserová či ambasadorka v Albánii Markéta Fialková.

„O místa velvyslanců se navíc již začali zajímat i lidé ze sekretariátu prezidenta Václava Klause, kteří se chtějí dopředu pojistit,“ dodal zdroj. Schwarzenberg k tomu Právu řekl, že klepy komentovat nechce: „Možná se zajímají, ale oficiálně o tom nic nevím.“ Klaus skončí na Hradě přesně za dva roky.

Chybí služební zákon

„Situace se zhoršila po nástupu exministra Cyrila Svobody do Černínského paláce. Ten přijal bez konkurzu nejen lidi blízké KDU-ČSL, ale i skoro celý zahraničně-politický a tiskový odbor kanceláře prezidenta Václava Havla. Ironií osudu je, že on sám se ocitne na dlažbě, jelikož se k němu tito lidé nehlásí,“ popsal situaci zdroj z ministerstva.

Poté, co Svoboda skončil jako poslanec, usiloval o místo ambasadora při OSN. Nakonec však přišel po 16 letech o poslední funkci a v červnu mu končí roční ochranná lhůta v resortu. Svoboda počítá s tím, že se ho bude chtít ministr zbavit. „Není tajemstvím, že hledají cestu, jak se mnou pracovní poměr ukončit,“ řekl před časem Právu.

Ministr Schwarzenberg se již v minulosti vyjadřoval proti politickým nominacím. „Je zajímavé, že někteří lidé si po politické kariéře myslí, že jsou oprávněni si užívat prebendy na MZV. Všichni jdou na ministerstvo zahraničí, neviděl jsem nikoho, kdo by si to chtěl užívat v jiném resortu,“ řekl Právu.

Schwarzenberg některé expolitiky chválí

Šéf diplomacie nicméně podotkl, že některé politické nominace se osvědčily, jako Žantovský. „Mareš je velice dobrý právník, na ministerstvu se ujal toho, čemu opravdu dobře rozumí (Mareš je historik).“ Podle Schwarzenberga například i exprimátor Dvořák je člověkem na svém místě. „Díky praxi z města opravdu něčemu rozumí a prozatím jsem s ním dosti spokojen,“ podotkl.

Naopak své dny má sečteny Dyba, který je podle Schwarzenberga politickou nominací. „Je velvyslanec na jistou dobu, a pak končí,“ podotkl.

S Marešovým vysláním do Nizozemí kdysi nesouhlasil prezident Klaus. Není tedy jasná politická nominace, když ministr obešel nutnost Klausova podpisu tím, že ho jmenoval velvyslancem se zvláštním posláním? Schwarzenberg odpověděl: „Prezident ho nechtěl mít na jednom místě, kde jsem ho považoval za vhodného. To se děje, může se stát každému velvyslanci.“ Místo získal kvůli právním znalostem, dodal ministr.

Podle Schwarzenberga služební zákon, z něhož má ČR výjimku do roku 2012, bolestně chybí. MZV má již připravený zákon o zahraniční službě, zbývá ho prý prosadit, uvedl. Na otázku kdy to bude, neodpověděl: „Uvidíme, jak projdou ostatní zákony.“

Ministr si nicméně nemyslí, že by přestup pracovníků například Hradu byl problematický. „Sloužili jako úředníci, to nebyli politici. Kancelář prezidenta nebo Úřad vlády je součást služby státu, jako je MZV. To není politická nominace,“ dodal.