Hlavní obsah

Na některých českých polích je víc orlů mořských než koroptví

Masivní úbytek bažantů, zajíců a koroptví z českých luhů a hájů hlásí po vyhodnocení poslední lovecké sezóny myslivci. „V revíru máme víc orlů mořských než koroptví,“ řekl Josef Vondráček z Mysliveckého sdružení Lesy Staré Sedliště na Tachovsku.

Foto: Profimedia.cz

Orel mořský

Článek

„Koroptve jsou prakticky na nule ve většině honiteb v kraji. Orly máme ve vlastní honitbě alespoň tři a další pár přilétá pravidelně z teplých krajin. Tihle tři zůstávají. Loví myši a jsou závislí na tom, co jim nechají myslivci po ulovení zvěře, nebo si sami uloví slabší kus,“ doplnil.

Obdobná situace je podle něho i s bažanty či zajíci. „Pokud bychom bažanty nevypouštěli, tak ani ti nebudou. Teď jich máme zakomorováno dvacet, do přírody je vypustíme v březnu. A zajíce, ty už nelovíme dvacet let,“ upřesnil Vondráček.

Nepříznivý vliv na stavy drobné zvěře měla v letošní zimě vysoká sněhová pokrývka, ale především predátoři, to znamená liška, jezevec nebo psík mývalovitý, přispěli k tomu i divočáci. „Seberou veškerá mláďata včetně srnčat, ale i snůšky ptáků,“ konstatoval myslivec.

Koroptve lovili naposledy v roce 1961

To, že zajíci, bažanti a koroptve z přírody rychle mizí, potvrdil Právu Štěpán Neuwirth z mysliveckého sdružení Poodří–Polanka nad Odrou. „V našem sdružení jsme zajíce a bažanty nelovili v podstatě vůbec. Z koroptví, které se naposledy lovily v roce 1961, jsou z dřívějších stovek jen desítky. Šmahem se ztrácejí, likvidují je predátoři,“ řekl Právu.

Foto: Profimedia.cz

Podle Oldřicha Tripese, mysliveckého hospodáře daňčí oblasti Trhovosvinenska a Todeňské hory, loví na jihu Čech bažanty jen ta myslivecká sdružení, která je uměle odchovávají. „Ve volné přírodě je přirozený přírůstek bažantů okolo tří procent, takže jejich lov je nemožný. Koroptve se neloví už desítky let. Zajíci na jihu Čech už prakticky neexistují,“ uvedl.

„Stavy drobné zvěře, především bažantů a zajíců, klesaly postupně od 80. let minulého století. Nyní se dostaly do stadia, kdy nejsou schopny se zvednout,“ vidí budoucnost jednatelka Okresního mysliveckého spolku Teplice Miroslava Pospíšilová.

Divoká prasata přemnožená

Opačná situace je u divočáků. „Dříve jsme lovili dva až tři ročně, dnes padesát a ani to nestačí. Divočáci jsou přemnožení a myslivci už nestačí redukovat jejich stavy,“ zdůraznil Tripes.

„Nemají tady nepřítele, tak je divokých prasat spousta. Dělají škody zemědělcům, a protože jsou všežravci, bez okolků plení nalezená bažantí hnízda i mladé zajíce,“ posteskl si Milan Bartolšic z mysliveckého sdružení v břeclavské části Charvátská Nová Ves.

Podle myslivců přemnožení černé a vysoké zvěře nahrávají lidé velkoplošným hospodařením, hlavně velkými lány řepky či kukuřice, a také tím, že krajinu rozbíjejí dálnicemi, továrnami. Když chce zvěř přežít, musí se shlukovat.

„Nejvíce na to mají vliv monokultury, pěstované v posledních letech na rozsáhlých plochách pro energetické využití. Například kukuřice vyhovuje především divočákům, ale už mnohem méně například bažantům nebo zajícům,“ uvedl starosta olomouckého honebního společenství Slavonín-Nový Dvůr Josef Karger.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám