Hlavní obsah

Čerstvě vystudovaní lékaři mohou nově léčit i v oboru, v němž nemají praxi

Právo, Marek Přibil

Pro pacienty se může stát zanedlouho ošetření u některého mladého doktora loterií. Absolventi lékařských fakult bez praktických zkušeností z medicíny budou totiž nově smět vykonávat část úkonů samostatně bez potřebného proškolení.

Foto: Profimedia.cz

Článek

Česká lékařská komora (ČLK) považuje vyhlášku ministerstva zdravotnictví o předatestační přípravě, jež to umožňuje, za „zvěrstvo“. Mluvčí resortu Vlastimil Sršeň však Právu řekl, že v tuto chvíli se její změna nechystá. Přitom ještě před Vánocemi ministerstvo uklidňovalo rozzlobené šéfy odborných lékařských společností a přednosty klinik, že nařízení přehodnotí.

Podle něj se teď musí například mladý oční lékař školit v rámci své pětileté přípravy první dva roky na chirurgii. Až poté se vrátí zpět na oční oddělení. Zde už ale může provádět téměř 90 procent oftalmologických výkonů samostatně.

Kde by měl budoucí neurolog po dvou letech pracovat. Na neurologii, když zde vůbec nebyl?
Milan Kubek, prezident ČLK

„Nedovedu si představit, že bude moci po absolvování přípravy na chirurgii provádět uvedené výkony, když o nich nebude vědět vůbec nic!“ zlobí se uznávaný oční lékař a místopředseda Akreditační komise pro oftalmologii Ján Lešták. Stejnému problému čelí dermatovenerologie, neurologie a další obory.

„Kde by tedy takový budoucí dermatovenerolog či neurolog po těchto dvou letech měl částečně samostatně pracovat? Na neurologii, když zde vůbec nebyl? Nebo na interně, kde se školil na neurologa?“ kroutí hlavou prezident ČLK Milan Kubek.

Problém tkví v tom, že podle vyhlášky má lékař-absolvent nastoupit na dvouletou povinnou praxi, základní kmen. Jenže uvedené obory vlastní kmen nyní nemají. Ministerstvo je nahradilo interními či chirurgickými. Oční či kožní oddělení tak své mladé doktory neuvidí po dobu dvou let od nástupu. Ti však pak, nevyškoleni v oboru, mohou po tři roky do atestace pracovat do určité míry samostatně.

„Lékaři v EU jsou zděšeni“

„Probíhají jednání o tom, jak rychle odstranit alespoň ta největší ‚zvěrstva‘, jak zajistit, aby tyto obory měly své vlastní kmeny. Nevím, proč ministerstvo odmítá slyšet logické odborné argumenty,“ diví se Kubek s tím, že žádný upřesňující právní předpis úřad nevytvořil.

Ministerstvo se brání: „Jde o systém, funguje v zemích s vyspělým zdravotnictvím.“

„Tento systém v oftalmologii nefunguje v žádné ze starých zemí EU. Oftalmologie zde má samostatný kmen. Zástupci oftalmologů v EU byli zděšeni návrhem našeho ministerstva zařadit oftalmologii v ČR do chirurgického kmene,“ oponuje Lešták s tím, že úřad při tvorbě vyhlášky vůbec neinformoval odbornou veřejnost.

Snahou ministerstva je podle Sršně, aby specializační vzdělávání produkovalo lékaře s dostatečnými znalostmi. „Kteří budou schopni včas rozpoznat i jiné onemocnění, než spadá do jejich specializace, a odeslat pacienta k příslušnému specialistovi, a tím mu v řadě případů zachránit život,“ vysvětlil mluvčí.

Lešták a další představitelé oborů jej viní z manipulace. „Lékař, který nebude dostatečně vzdělán ve svém vlastním oboru, bude mít určitě menší schopnost léčit své pacienty,“ kritizuje předseda České neurologické společnosti Otakar Keller s tím, že tragické důsledky současné vyhlášky si uvědomují všichni neurologové.

Dodává, že s tak omezenou dobou specializační výuky v daném oboru, jako navrhuje česká vyhláška, se lze setkat ještě v Albánii, Estonsku, Litvě či v Turecku.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám