Ústavní soud zrušil volby. Co bude dál?

To je plán B, který si politici připravili pro případ, že Ústavní soud vyhoví stížnosti poslance Miloše Melčáka, což se nakonec také stalo. V úterý Sněmovna poslala tento zákon poslala do závěrečného schvalování. 

Podle tohoto scénáře by se volby mohly uskutečnit 6. a 7. listopadu. Za přepokladu, že se proces nikde nezadrhne, to znamená, že ho schválí i Senát. 

Další komplikací by mohla být další stížnost k Ústavnímu soudu, a to i proti tomuto řešení. Právník Jan Kalvoda, který zastupuje poslance Melčáka, už dal najevo, že napadne jakýkoliv další pokus politiků o obejití Ústavy. [celá zpráva] Později své silné vyjádření Kalvoda zjemnil.

Ministr vnitra a předseda Státní volební komise Martin Pecina oznámil, že komise ukončila veškeré přípravy na volby konané v původním říjnovém termínu. Nyní bude třeba vyčíslit náklady, ty dle Peciny půjdou do desítek miliónů.

Další postup bude vycházet z rozhodnutí politiků.  Pokud bude znám nový termín voleb, příprava se rozběhne znovu.

Ústavní soud v odůvodnění vyhovění Melčákově stížnosti konstatoval, že ... "napadený ústavní zákon je i retroaktivní, přitom princip zákazu retroaktivity práva patří také mezi podstatné náležitosti demokratického právního státu... Ústavní soud dospěl k závěru, že napadený ústavní zákon je ústavně nepřípustně individuální, nikoli obecný, a retroaktivní, nikoli prospektivní, tj. působící do budoucnosti".

Tato slova lze chápat také tak, že se Ústavnímu soudu nelíbí, že by se měla měnit pravidla během hry. Ústavní změna by tak měla platit, tak jako v některých jiných zemích, až pro novou Sněmovnu.

Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský nastínil v České televizi tři podmínky, které musí splňovat systémová ústavní změna, aby byla v souladu s Ústavou. Zaprvé musí být schválena ústavní většinou v obou komorách parlamentu. Dále musí doplňovat či měnit Ústavu a také nesmí porušovat základní principy demokratického a právního státu. 

Zrušená norma podle Rychetského splňovala jen první kritérium. Ústavu ale nijak nedoplňovala a neměnila a také obcházela ústavní ustanovení.

Možností bez rizika dalšího napadení u Ústavního soudu je postup podle stávající Ústavy. Ta zná tři způsoby, jak dojít k předčasným volbám.

Nejrychlejší je varianta trojnásobného nevyslovení důvěry vládě, tedy že Sněmovna je rozpuštěna prezidentem v případě, že poslanci třikrát za sebou nedají důvěru navržené vládě.

K rozpuštění Sněmovny by také vedlo, pokud by se do tří měsíců neusnesla o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry. Třetí možností, rovněž časově náročnou, je přerušení zasedání Sněmovny na více než 120 dnů.

Jednou z možností, byť teoretickou, je také ponechání řádného termínu voleb.