Hlavní obsah

V Praze je vystaven měsíční kámen z mise Apollo 11

– Praha

V pražské Štefánikově hvězdárně je od úterý vystaven vzorek měsíční horniny, který před 40 lety dovezli američtí astronauti z mise Apollo 11. Tehdejšímu Československu jej věnoval americký prezident Richard Nixon. Hornina je spolu s měsíčními meteority a modelem vesmírné lodi součástí výstavy Návrat na Měsíc.

Článek

Vzorek váží podle vedoucího rozhledny Jakuba Rozehnala asi pět setin gramu a je zalit v akrylátovém skle. Součástí daru je také československá vlaječka, kterou kosmická loď dovezla na Měsíc a zpět. Exkluzivní exponát je chráněný bezpečnostním systémem.

Vzorek váží podle vedoucího rozhledny Jakuba Rozehnala asi pět setin gramu a je zalit v akrylátovém skle. Součástí daru je také československá vlaječka, kterou kosmická loď dovezla na Měsíc a zpět. Exkluzivní exponát je chráněný bezpečnostním systémem.

Američané podobné vzorky měsíční horniny v roce 1969 rozdali 135 zemím světa, které před čtyřiceti lety uznávali. Za tu dobu se ale drtivá většina vzorků ztratila a podle oficiálního seznamu americké vesmírné agentury NASA je známo umístění pouze 12 z nich.

Ztratil se podle ředitele Hvězdárny a planetária Praha Marcela Grüna i československý vzorek. Počátkem 90. let se ale našel při úklidu spolu s archivními dokumenty týkajícími se vesmírného výzkumu. Majitelem vzorku je nyní Vojenský historický ústav.

Apollo přivezlo více než 20 kilogramů měsíční horniny

Vzorky byly v některých zemích podle Rozehnala ukradeny, například z muzea na Maltě a z prezidentského paláce středoamerické země Hondurasu. Honduraský vzorek se zloděj pokoušel prodat v USA za miliony dolarů, byl ale dopaden. Vzorek, který Američané věnovali Rumunsku, byl zase vydražen spolu s ostatními osobními věcmi diktátorského prezidenta Nicolae Ceaušeska, který byl po revoluci popraven. Podle Rozehnala ale Američané i vzorek věnovaný Československu stále vedou jako ztracený.

Vzorky věnované Američany mají podle Rozehnala spíše symbolický význam. K vědeckému zkoumání totiž není problém zapůjčit horniny z NASA, kde jsou uloženy v inertním argonovém mikroklimatu. Apollo 11 jich přivezla 21,7 kilogramu.

Gram měsíčního meteoritu stojí statisíce

Vůbec prvním Čechem, který měl přístup k měsíčním horninám, byl geolog a znalec meteoritů Petr Jakeš. Účastnil se totiž před 40 lety v NASA výzkumu hornin, které z nejbližšího vesmírného souseda Země přivezli astronauti.

Vůbec prvním Čechem, který měl přístup k měsíčním horninám, byl geolog a znalec meteoritů Petr Jakeš. Účastnil se totiž před 40 lety v NASA výzkumu hornin, které z nejbližšího vesmírného souseda Země přivezli astronauti.

Vůbec prvním Čechem, který měl přístup k měsíčním horninám, byl geolog a znalec meteoritů Petr Jakeš. Účastnil se totiž před 40 lety v NASA výzkumu hornin, které z nejbližšího vesmírného souseda Země přivezli astronauti. Vzácné jsou na výstavě také meteority, které z Měsíce do vesmíru vyrazil náraz asteroidu a ony pak dopadly na Zemi. Celkem se nalezlo 64 měsíčních meteoritů, uvedl astronom Jakub Haloda. Nejvzácnější jsou podle něj ale ty, které pocházejí z takzvaných měsíčních moří, což jsou i pouhým okem viditelné tmavé skvrny. Protože takových meteoritů se nalezlo pouze deset, jejich cena se pohybuje ve statisících korun za gram, uvedl.

Vůbec prvním Čechem, který měl přístup k měsíčním horninám, byl geolog a znalec meteoritů Petr Jakeš. Účastnil se totiž před 40 lety v NASA výzkumu hornin, které z nejbližšího vesmírného souseda Země přivezli astronauti. Vzácné jsou na výstavě také meteority, které z Měsíce do vesmíru vyrazil náraz asteroidu a ony pak dopadly na Zemi. Celkem se nalezlo 64 měsíčních meteoritů, uvedl astronom Jakub Haloda. Nejvzácnější jsou podle něj ale ty, které pocházejí z takzvaných měsíčních moří, což jsou i pouhým okem viditelné tmavé skvrny. Protože takových meteoritů se nalezlo pouze deset, jejich cena se pohybuje ve statisících korun za gram, uvedl.

Měsíční meteority a vzorek měsíční horniny dovezené vesmírnou lodí Apollo 11 tvoří podle Rozehnala jedinečný celek, který se vystavuje v České republice nyní poprvé.

Výstava bude otevřena do 23. srpna. Jejím vhodným doplňkem je pořad Měsíc - sen a skutečnost, který bude hvězdárna uvádět každý den od 16:00. Od 28. července do 6. srpna je do programu zařazeno rovněž pozorování Měsíce hvězdářskými teleskopy.

Reklama

Výběr článků

Načítám