Článek
Tento údaj znamená objemy z pohledu toho, kde k podvodu došlo. Jde tedy o všechny transakce akceptované na území České republiky, bez ohledu na to, kde byla karta vydána. Z hlediska karet vydaných v ČR jsme na tom rovněž lépe než Evropa. Podíl podvodů u nich dosáhl ve stejném období pouhých pět tisícin procenta, zatímco v Evropě to bylo zhruba šest setin procenta.
Jedním z nejviditelnějších prvků zvyšování bezpečnosti platebních karet je v ČR zavádění čipové technologie. Jak uvedl na semináři ČBA předseda její Expertní skupiny pro platební karty Karel Kadlčák, na konci loňského roku bylo schopno přijímat čipy už 98 % bankomatů a 84 % platebních terminálů.
U vydaných karet se čipová technologie již přehoupla přes polovinu, u kreditních šlo o 61,2 % a debetních dokonce o 68,9 %. „Během dvou let by transformace měla být dokončena a celá ČR by měla být čipová,“ dodal Kadlčák. Nejčastějšími bankovním podvodem v Česku i nadále zůstává zneužití ztracené či odcizené karty. Debetních karet je v ČR více než 7 miliónů, kreditních více než 1,6 miliónu.
Podvodníci se stahují na internet
Mezi další časté podvody patří zejména takzvaný skimming. Ten spočívá v tom, že podvodníci umístí na bankomat speciální čtecí zařízení, které okopíruje potřebné informace z magnetického proužku karty. Často zařízení doplňuje miniaturní kamera či foťák umístěný na bankomatu.
Pomocí kopírovacího zařízení lupiči nahrají údaje z magnetického pásku karty a pomocí kamery či fotoaparátu zaznamenají její PIN, když ho držitel zadává na klávesnici bankomatu. Získané informace umožní podvodníkům vyrobit padělek karty, s kterým pak vyprázdní účty klientů.
Na úkor tradičních podvodných metod se však stále víc prosazují útoky prostřednictvím internetu. Nejrozšířenější je phishing (v angličtině hovorově rybaření), kdy počítačoví piráti rozešlou e-mailové zprávy, které se tváří jako oficiální výzva banky k provedení určitých operací a současně k poskytnutí osobních údajů na odkazovanou stránku. Na ní podvodníci data sbírají a těm, kteří se nechali nachytat, vybírají účty.
Další hrozbou internetového bankovnictví jsou různé trojské koně a jiný podobně škodící software. „Je sice obtížněji ovladatelný z pohledu zločince, ale z pohledu detekce je hůře odhalitelný,“ uvedl vedoucí přímého bankovnictví Komerční banky Mojmír Prokop.
V příštích letech bude podle něj přibývat případů, kdy útok bude zaměřen pouze na jednu banku a jeden druh bankovnictví. Podle šéfa Komise pro bankovní a finanční bezpečnost Petra Baráka je nejčastější příčinou všech bankovních podvodů touha po penězích (71 %). Nákladný životní styl pak v 59 % a pokušení v 54 %. U plných 40 % je příčinou nedostatečné vědomí pachatele, že jeho jednání je nesprávné.