Článek
„Lidé jsou velmi nedůvěřiví a podezřívaví a všechny slovanské jazyky se jim zřejmě mísí v jeden. Nevraživost je poměrně vysoká. Dělají na nás to známé gesto se vztyčených prostředníkem,“ uvedl Foldyna.
Albánští výrostci ve středu házeli po autobuse, v němž Foldyna se studenty cestují, kameny a včera podle Foldyny se o tento incident zajímala místní policie, která se o události dozvěděla ze srbských médií. „Ptali se na místo, kde se to stalo. Zřejmě vyšetřovali, zda k něčemu takovému opravdu došlo. Jestli ale někoho napadlo, že jsme si to vymysleli, abychom tady šířili nějakou propagandu, tak to je naprostý nesmysl,“ řekl Foldyna.
Podle něj nejsou problémy v komunikaci s oficiálními kosovskými strukturami. „Problémy jsou ale na každém druhém kroku s albánskou mládeží. Srbové vyprávějí, že přijdou mladíci, nafackují jejich dětem, a jakmile se proti tomu ozvou, objeví se třicet dospělých a vzniká konflikt.“
Foldyna chce, aby o tom, co v Kosovu viděli, mluvili po návratu do vlasti sami čeští studenti. „Uspořádáme tiskovou konferenci, abychom informovali veřejnost, jaká je situace s lidskými právy Srbů v Kosovu. S některými přáteli jsme vytvořili občanské sdružení, které chce podpořit základní školu v kosovském Orahovci. Budeme sem pořád jezdit,“ uvedl Foldyna.
Česká vláda Srbům ublížila
„Srbům naše vláda ublížila, ale dostáváme od nich chleba, spíme u nich. Teď jsme přijeli do Kosovské Mitrovice, místní Srbové vědí, že jsme Češi, že naše vláda uznala samostatnost Kosova, ale říkají, že vláda není národ a že to vnímají,“ řekl Foldyna. Podle svých slov se setkal se na hraničních přechodech s kosovskou policií a celníky. „Tam byl přístup profesionální. Ani přímo v terénu při kontaktu s místní policií jsem se nesetkal s žádným problémem,“ postěžoval si Foldyna.
„Já nechci obviňovat místní Albánce, protože ti obyčejní mají mnoho vlastních problémů. Jenže když jsem zjistil, že Srbové, kteří se tady narodili a žijí, se bojí chodit do albánské části Kosova, protože jsou neustále napadáni, zejména těmi výrostky, a nikdo to nešetří, nemůžu zůstat v klidu,“ dodal.
Albánci pochybují jen v ústraní
Jak řekl, dějiny Kosova nejsou černobílé a v některých konfliktech byla vina na straně Srbů. „Ústava z roku 1974 zrušila tzv. židličku ve federální vládě pro kosovské Albánce, ale zanechala jim atributy autonomie. Není pravda, že se nevyučovalo v albánštině.
V Prištině fungovala univerzita,“ připomněl. „Ostatně někteří místní Albánci vám v ústraní řeknou, že se jim současná situace nelíbí. Tady bylo velké působení zahraničních sil a albánských spolků, které měly jediný cíl, urvat Kosovo. Tady teď nevisí kosovské, ale albánské vlajky. Má to být krok k vytvoření Velké Albánie,“ uzavřel Foldyna