Při prohlídkách se lidé mimo jiné dozvědí, jaké brnění nosil český král, jak chodily oblékané šlechtičny, co se jedlo a jak se bydlelo na českých hradech v době Karla IV. „Přestože se to nezdá, i barokní zámek je se jménem největšího Čecha spojen. První písemné zmínky o Mníšku totiž pocházejí právě z Karlova zákoníku Majestas Carolina," uvedla Digrinová.

Akce ke kulatému výročí českého krále a římského císaře chystají i ostatní památky v regionu, ale také muzea a další instituce. Například muzeum v Jílovém u Prahy představí hrady tohoto panovníka v Čechách a v Německu a otevře rozsáhlou expozici Zlato pro Korunu. Kutnohorské muzeum stříbra zase zpřístupní výstavu o Lucemburcích.

Romantické prostředí v okolí mníšeckého zámku bude letos dějištěm koncertů a divadelních představení pod širým nebem. V srpnu je plánováno představení Postřižiny podle stejnojmenného díla Bohumila Hrabala. V září bude v zámecké zahradě koncert zpěváka Kamila Střihavky.

Opravy mníšeckého zámku nekončí

Původně barokní objekt po třicetileté válce přestavěl z tvrze na reprezentativní šlechtické sídlo zbohatlík a dobrodruh Servác Engel z Engelsflussu. V letech 1897 až 1945 zámek sloužil jako bydlení pro šlechtu měšťanského původu. V roce 1945 byl vypleněn a konfiskován. O rok později získalo zámek do správy ministerstvo vnitra, které v něm vybudovalo archív.

V roce 2000 se stal majitelem zámku Národní památkový ústav, který zahájil jeho rozsáhlou rekonstrukci za více než 100 miliónů korun. Trvala do roku 2006, kdy se areál otevřel veřejnosti.

Zámek podle Digrinové v opravách pokračuje. „Investovat rozhodně hodláme do obnovy a pokračujících prací v dalších částech zámeckého parku a další drobné údržby ohradních zdí a balustrád. Větší stavební akci plánujeme v roce 2017," uvedla.

Loni na mníšecký zámek zavítalo přes 55 000 návštěvníků, meziročně o několik stovek méně. Za mírný pokles mohlo podle kastelánky velké horko.