Pohodovou hřebenovkou z Pusteven na Radhošť za krásnými výhledy a Radegastem

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.

Nenáročnou trasu dlouhou necelých osm kilometrů tam i zpět s převýšením 100 metrů bez problémů zvládnou turisté všeho věku. S koncem letních prázdnin zde opadl největší nápor výletníků a navíc výhled na podzimně zbarvenou krajinu je neopakovatelný. Ideální příležitost vyrazit právě teď na výlet.

Pustevny jsou díky nenáročnému terénu skvělým tipem pro výlet s dětmi. Túru jim můžete okořenit spoustou zajímavých informací. Třeba tou, že Pustevny přitahovaly a zároveň děsily lidi již od nepaměti, protože se tu prý konaly sabaty čarodějnic. Nebo že svůj název dostaly od poustevníků, kteří zde přebývali ještě na konci 19. století. Či o pokladech v podzemí. Ale pěkně popořádku.

Horské středisko Pustevny (1108 m n. m.) jako výchozí bod výletu je velmi dobře dostupné autem. Pokud sem zamíříte od obce Prostřední Bečva, prostorné parkoviště najdete jen asi 200 metrů od začátku trasy. Dobrodružnější variantou je výjezd „z druhé strany“ od Trojanovic sedačkovou lanovkou, která byla vybudována před 75 lety a je nejstarší v Evropě.

Tím prvním, co vás při příjezdu na Pustevny okouzlí, je kromě výhledu do údolí od horní stanice lanovky půvab dřevěných staveb architekta Dušana Jurkoviče. První turistické útulny zde byly budovány již v 19. století. Jurkovičovy domy Libušín a Maměnka přibyly v roce 1899 a spolu s blízkou zvoničkou se staly nepřehlédnutelným symbolem Pusteven.

V průběhu let ale měly pohnutý osud. Za druhé světové války je poničili Němci, po válce chátraly ve správě státu a začátkem 90. let jim dokonce hrozil zánik. Obrat nastal poté, co budovy získal do správy skanzen v Rožnově pod Radhoštěm, a obě stavby se dočkaly rekonstrukce. Maměnka dnes slouží jako hotel.

Bohužel novodobý rozkvět Libušína s populární výletní restaurací přeťal požár v roce 2013. Torzo domu je dnes ukryté pod železnou konstrukcí a čeká na rekonstrukci. Hladoví výletníci ale nepřijdou zkrátka. Kvalitní výběr nejen valašských specialit nabízí koliby a restaurace v okolí, jednodušší občerstvení nabízejí stánky lemující úvodní část turistické trasy směrem na Radhošť.

K Radhošti vede turistická značka, ale bez problémů tam trefíte, i když ji nebudete sledovat. Vyšlapaný horský chodník lemovaný infotabulemi Naučné stezky Radegast je jednoduchým vodítkem a cíl – kaple na hoře Radhošť – je průběžně stále na dohled. První atraktivní zastávkou je altánek Cyrilka tyčící se nad Pustevnami s hezkou vyhlídkou. Fotce na památku zde nelze odolat.

Stoupání do mírného kopce kousek za Cyrilkou lemují vzrostlé borůvkové keře. Borůvek je tu i v podzimních dnech nepočítaně a nechybí ani sladké ostružiny. Kousek za borůvčím odbočte na chvíli z hlavní trasy doprava a po pár metrech vás překvapí úchvatný výhled do údolí.

Další zpestření výletu na sebe nenechá dlouho čekat. Po pár stovkách metrů se mezi stromy náhle vynoří socha boha Radegasta, jeden ze symbolů regionu. Můžete se tu občerstvit v bufetu, získat turistické razítko a třeba také zkusit, jestli se vám podaří sáhnout na Radegastův opasek. Kdo se ho dotkne, ten si prý zajistí blahobyt.

Socha upomíná pradávnou historii Radhoště, na jehož vrcholu prý stávala modla Radegasta, pohanského boha slunce, hojnosti a úrody, která dokonce i mluvila a věštila. Když tudy při své misii procházeli Konstantin a Metoděj, nechali sochu svrhnout do podzemí a na jejím místě vztyčili kříž.

Radegast se symbolicky vrátil k Radhošti v roce 1931 v podobě sochy, kterou vytvořil Albín Polášek, rodák z blízkého Frenštátu. Radegasta vyobrazil jako statného muže se lví tváří, přilbicí v podobě býčí hlavy s rohy a s valašskými krpci na nohách.

Návrat Radegasta byl dramatický, jako by se mu zpět ani nechtělo. Nejprve auto se sochou uvízlo v zatáčce, odkud ho muselo druhý den vytahovat šest párů koní. Poté se strhla prudká bouře a blesk zabil jednoho z vojáků v doprovodu.

Po čase socha z umělého kamene přestala odolávat vlivům počasí, navíc ji poškodil blesk při bouřce. V roce 1998 byla proto nahrazena žulovou replikou. Původní Radegast dnes stojí ve vestibulu radnice v blízkém Frenštátě pod Radhoštěm..

Pár set metrů za Radegastem narazíme na další zajímavé místo zvané Zaryje. Informační cedule naučné stezky hlásí, že právě odtud byl v roce 1868 vyzdvižen základní kámen pro stavbu Národního divadla a ze všech 18 kamenů svážených z různých koutů země byl na místo stavby uložen jako první za osobní účasti Františka Palackého.

A to není vše. Země se zde výrazně vlní a propadá, zde i na dalších místech u Radhoště se vyskytují jeskyně – soustava puklin v zemi, údajně dříve velmi rozsáhlá, dokonce zde existovalo cosi jako podzemní chrám.

Odtud pramení řada pověstí o ukrytých pokladech a tradují se historky o lidech, kteří beze stopy zmizeli, když se je vydali hledat, nebo se jednoduše propadli pod zem. Jeskyně jsou nepřístupné a vstup do nich se důrazně nedoporučuje. Některé skalní bloky se totiž stále pohybují a navíc, jak se píše na tabuli, „lidská přítomnost v jeskyních v nevhodnou dobu může znamenat smrt vzácných netopýrů“.

Pustevny jsou také známým zimním střediskem. Další krásný výhled do údolí najdete těsně před cílem cesty, u takzvané Velké sjezdovky.

Jen pár desítek metrů pod vrcholem Radhoště se můžete občerstvit v horském hotelu Radegast. Zdejší valašská kyselice je kyselá přesně tak, jak má být.

A jsme v cíli. I s četnými zastávkami na borůvkách to rozvláčným tempem chůze trvalo zhruba hodinu a půl. Na vrcholu Radhoště turisty vítá sousoší Cyrila a Metoděje, které je rovněž dílem sochaře Albína Poláška.

Dřevěnou Kapli Svatého Cyrila a Metoděje si můžete prohlédnout i uvnitř. Stojí také za to připlatit si symbolických pět korun za možnost vystoupit na kostelní věž, kde vás čeká bez nadsázky jeden z nejkrásnějších rozhledů na beskydské panorama - Moravskoslezské Beskydy, Vsetínské vrchy, Javorníky a za dobrého počasí i na Malou Fatru a Západní Tatry.

Je to bez nadsázky ta nejhezčí tečka za výletem na Radhošť.

Výlet najdete na Mapy.cz. Nebo si můžete jedním kliknutím do mapy naplánovat vlastní.